Vzatý
Vzatý; vzat, a, o, genommen, geholt, geraubt. V. žena (unesená). Jel. Vzatým směrem, in der eingeschlagenen Richtung. Dch. Již bychom jemu, aby týž spravedl- nosti i s útratami skrze to vzatými právem obstavným dosahovati neměl, odepříti ne- mohli. 1573. Sl. let. I. 70. Vzaté (učiněné) osvědčení (směnky), die Protestaufnahme. Šp. V. dobroděnstvie; Neprávě se kaje, ktož vzatého nevrací, když móž. Hus I. 148., 212. (Tč. ). — zač: za základ, Us., za dítě. Reš. — odkud. Přísloví z věcí při- rozených, z historií, z fabulí v. Km. II. 327. — proč. Tady nejsou sousedé tak pro nic vzati (zaujati, interessirt). U Rychn. On byl pro to náramně vzatej. Ib. Vk. Též u Kr. dvora. — nač. Ten je na to vzatej (pro to zaujatý). U Rychn. — kam. Jsou na nebe vzati. BR. II. 130. b. Mathiáš apoštol svatý losem v Judy miesto v-tý. Výb. II. 3. — čím, jak. Je na slovo (slovo zde = sláva, dobrá pověsť) vzatý. Us. Brt. Mistr na slovo vzatý. Hr. rk. 7. Národové svou vzdělaností na slovo vzatí. Osv. I. 118. Hrabě Mansfeldius na slovo vzatý. Dač. I. 249. Na to len hledí, aby bol do milosti vzatý. Na Slov. Tč. Člověk před sebe vzatý (= hrdý). Na Mor. Brt.