Vzdorovati
Vzdorovati; vzdorovávati = vzdory či- niti, svéhlavým býti, trotzen. — komu. Sych. Nedám si od nikoho v. Us. Dch. Jak pevně tedy domníval se Boleslav státi trou- faje si r. 1014. císaři i papeži vzdorovati. Ddk. II. 78. (III. 191. ). Století jsi vzdoro- valo Dánům a jen bohové tě stačili pře- moci; Sám jsem někdy myslil, že už svému osudu v. budu. Koll. I. 97., 181. (Tč. ). — kde. Rytíři na svých pevných hradech v-li obecnému právu. Ddk. III. 95. — čemu jak. Neustupným čelom zlému vzdoruj. Lipa II. 388. S úspěchem někomu v. Lpř. J. Dj. I. 28.