Vzebrati
Vzebrati, vzberu, zberu, al, án, ání; vzbírati, zbírati, vzebrávati, zebrávati = po- brati, vzíti, wegnehmen, wegraffen, auszie- hen. — co: všecky kořisti (vzíti), Br., město (vydrancovati). Br. Vzebral lúpeže, plen. BO. — co komu. Vzebral mu vsi Služín, Vícov atd., Půh. I. 152, úroky. Arch. II. 108. — koho = zbíti, durch-, abprügeln. L. — se kam s kým (vypraviti se) Vlasta s svými pannami naň (na hrad Děvín) se vzebrala. Pulk. Chtiece sě na zeď vzebrati (vylézti). Alx. Šf. v. 71. (HP. 95. ). — co kde. Jsem Jana upomínal, by on některé úroky mé v Řečici vzebral. Arch. II. 322. Jakož jsú je (vozy) v Ústie vzebrali. Pč. 11.