Vzepnouti
Vzepnouti, pni (zastr. vzpeň), ul, ut, utí; vzpiati, vzpjati, vzpíti (zastr. vzpieti), vzpial, at, ětí; vzpínati = do hory pnouti, aufspannen, ausstrecken, streckend erheben. — co: ruce. D., Vrch. Nelze vzpjati krok (učiniti). Msn. Or. 120. — kobo kde: na kříži. Leg. — se. Kůň se vzpíná (bäumt sich), se vzpial. Ros. Sval naposled se vzpjal. Vrch. Co se tak vzpínáš zlostnice? Kom. Aby se mohla kráva lépe vzpínati (růsti). Sá. Vz Vzejmouti. — co, se kam. V. se na někoho (= jeho příkladu se dr- žeti). St. skl. II. 211. Dým plachý se nad hory vzpíná. Kká. Š. 29. Chrám se k nebi vzpíná. Vrch. Hneď jak bys chcela k nebu sa vzpínať, hneď jak bys chcela svety ob- jímať. Sldk. 266. Až do oblak se věže vzpí- nají. Us. Tč. Zraky své k někomu vzpínati. Čch. Bs. 88. Kdýně na nízkou se střechu vzpjala. Čch. L. k. 7. A ti (katové) vzdvihše jej na kříž vzpěli. Pass. 24. (Hý. ). Na po- mysly vzepjati se. Kos. Ol. I. 283. V. se nad někoho. Tkadl., Vrch. Myth. I. 181. — co, se proč (jak). Touto královskou lá- skou se příliš na vysoko vzpial. Br. Ruce o slitování v. Kká. (Osv. V. 33. ). — co, se proti komu. V. ruce proti někomu, Us. Tč., se proti někomu. Kom. — jak. Vzpjal se celou silou. Vrch. Skráň poslední se vzpjala silou. Čch. L. k. 86. Muž sa chleba nedorobí, nech sa, čo chce, vzpína, jak žena do krčmy nese, čo má nésť do mlýna. Na Slov. Tč. — co kde jak. Nyní vzpíná hlavu pode jhem v marném vzdoru. Čch. Mch. 71. — se z čeho. Z divých snů se cikán vzpjal. Kká. Š. 51.