1. Vzhled
1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření, das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin- blick. Tvůj v. jest příliš špatný, abych co za tě dal. Shakesp. Tč. Ty máš hezký v. (iron. ), ty obludo! U Rychn. V. aksamitový, sammetartiges Ansehen. Šp. — V. = po- hled, der Anblick, die Miene, das Ansehen. Km. V. ze (od) zadu, die Hinteransicht; V. Peršanů na svět, die Weltanschauung der Perser; V. poboční či postranní, die Seiten- ansicht; V. dle délky, die Längenansicht. Nz. — V. = ohled, ohlédání se na koho. Obzvláštní v. na někoho míti. Ráj., Dch., Vk. Kteréž (liturgie) církev za dřevních dob toliko z vyšších vzhledů byla dopou- štěla. Ddk. II. 355. (423. ). — Ráj., Dch. — Vzhledem = z ohledu, strany toho, was an- belangt, in Rücksicht dessen. Vzhledem s genit. označuje to, strany čeho se něco děje. Jest tvořeno podlé německého hin- sichtlich. Je v Malorus., v Pol., u Slovinců a u Čechů. Mkl. S. 516. Tato politika s chy- bou byla vzhledem k vlastní zemi, kteráž takto zbavovala se možnosti státi se jádrem říše slovanské: Kronika zvláště vzhledem k této době zhusta se mate. Ddk. II. 72., 119. (77., 163., 237., 271., 399. Tč. ). Což jest 50 let vzhledem národu, an jest nesmr- telný ? Jg. Náhodní případkové že jsou, připouštím: ale vzhledem nás a ne vzhle- dem řízení božího. Kom. — Pozn. Místo vzhledem můžeme též klásti: poněvadž, za příčinou, hledíce. Vhledem na odporující si zprávy = poněvadž si zprávy odporují n. za příčinou zpráv se neshodujících u. hle- díce k zprávám si odporujícím (jež si od- porují). Bs. — V., der Aufschlag (beim Sud). Šp.