VzhůruVzhůru (zastr.
vzhoru) =
do hory,
na horu, do výše (vz horu), in die Höhe, hinauf, auf, aufwärts, empor. Napřaže vzhoru; Vzcho- piti se vzhoru
. Rkk
. Vznésti se vzhůru. Kom
. Vzhůru vzíti, jeti, vzhlédnouti, hleděti, se kouřiti, chtíti, vstáti, zůstati
, troubiti, hráti, (k doušku). Jg. V. k nebesům se vznášeti; Kůň nemohl v
. vstáti; Dal v. troubiti; Matka je ještě v. Ml. Pozdě do noci v
. býti; Matka je již v., ist schon wach; Bouře je v., ist auf, wach. Dch. Chlapec skáče, žvatlá a celý dům nohama v. obrací. Us. Tč. Ně- komu v. ukázati. Us. Opona divadelní jde v. Osv. 1871. 30
. V. něco vyvésti, házeti, nésti, vézti
. Lpř
. J
. Tlak v. ZČ. I 291
. Aby nemeškaje obeslal p
. Krušinu, aťby v
. na pole byl s Plzeňským krajem. Pal. Děj. IV. 1. 58
. Potom oženiv se v. vždy šel a erbu sobě za krále Vladislava dobyl; A tak vždy v. jda byl vzat od Pražanů za nejvyššího písaře. Pal. Děj. V. 2. 203., 204. Celá ulice byla o tu věc v. Wtr. exc. Turci rozkázali v. troubiti a sestavivše se hnali proti kře- stanům. Tč. exc. Chtěje skalami v
. Koll. I. 195
. Se vší mocí vzhůru býti (se vším vojskem pohotovu býti)
. Bck. II. 1. 145. Nám píše, abychme podlé JMti vzhóru byli (pohotově byli). Arch. I. 240
. Hlavu, ohlé- dajíce se, skoro-li přijde, v
. pozdvihovali. BŘ. II. 730. a. Vzjidechu v. vlasy mé; Až o to opět v. budou. Chč
. 452. Jakož pták vzhóru se zdvilina musie na zemi padnúti, tak lánie daremné musie sě na hlavu lajce navrátiti; Tě dvě dobře křídle nesěta v. modlitbu k Bohu s láskú; Nenie-li lásky, modlenie v. k Bohu nejde; Nesměl oči v. k nebi pozdvihnuti. Hus I. 250., 292., 303. (Tč. ). I byli stavové o to vzhůru. Skl. 1
. 327. (1. 182. ). A kdyžby celá země vzhůru byla, bei einem allgemeinen Aufgebot
. Z. d. krn. —
Vzhůru dolů, auf und nieder, auf und ab. Skoč vzhůru nebo dolů (buď jak buď). Pror. Vlásti čím v. i dolů, unum- schränkt. NB. Tč. 265
. Tuto jemu vinu dá- vám, že jsa rukojmě podlé mne a podlé jiných dobrých lidí řekl býti vzhuoru a do- luov (býti hotov, bereit und gewärtig sein) a učiniti všecko, cožby měl učiniti, a toho mi nezdržel
. 1489. Zkl. —
Vzhůru! auf! Vzhoru junoše; Vzhoru na koně, k hradu ! Rkk. Vz Mezislovce.