Vznešený
Vznešený, vznesený (vz Bž. 178. ); -šen, a, o = vynešený vzhůru, erhaben, hoch; vzácný, slovutný, slavný, znamenitý atd., vornehm, berühmt, hehr, vortrefflich, ange- sehen, ansehnlich, edel. Jg. Heroicky a slavně v-ný pán. Břez. 5. V. kmen (vysoký). Rst. 520. V. lékař (umělý), V., host, D., muž, Br., království české. Smrž. V. sloh, Nz.., pán, Dch., společnost, Us,, úloha, Vlč., krása. Osv. I. 365., osoba, J. tr., mysl, Hlk., svět, Us., úřad, Šmb. S. 1I. 241., duchovenstvo, vzor, Ddk. II. 330., IV. 265., titul. Koll. I. 279. Zachovej spravedlnosť, zostaneš vzne- šený. Na Slov. Tč. Moudrý čím vznešenější, tím lidu milejší. Us. Tč. — nad koho. Jistší pták na talíři pečený, nežli dvá v povětří vznešení. Prov. — kde: mezi lidmi. V. V. u všech národův. Br. — nad co. V. Vý- sledek nade všecku pochybnosť v-ný. Stč. Zmp. 138. Nad bohactví v. Sš. Sk. 58. — čím: povahou a vzrůstem. Ráj. — kam jak. Pán Ježíš svou mocí na nebe v-ný. Sš P. 18. — V., titul. V-ná, dvojctihodná mi- losť (titul kněží). Dbš. Obyč. 86. — V., auf- erlegt, übertragen. — na koho. Úloha naň v-ná. Mus. 1880. 72., Osv. I. 70. — V. = obžalovaný, obviněný, verklagt, angeklagt, angegeben. Bern.