Vzniknouti
Vzniknouti, knul a kl, utí; vznikati, vznikovati (cf. také: vznikující) = vzhůru vynikati, vyrůsti, hervorkeimen, hervorwach- sen, ent-, erwachsen, hervorkommen, auf- gehen; povstati, vzmocniti se, aufkommen, entstehen, entspringen, erwachsen, aufgehen. Jg. —abs. Vzniká různice. V., bouře, oheň, Zlob., boj, modla, Troj., stížnosť, Kom., škoda atd. Tu jej nedá viec vzniknúti = vzhůru vyjíti. Hr. rk. 393. Požár v-kl. Us. V-kla pochybnosť, der Zweifel wurde ange- regt, wurde rege, J. tr., Dch.. potřeba. Dch. Nedal této myšlénce v. Us. Dch. Vznikla válka, Let. 119., veliká drahota v potravách. Dač. I. 156., 225. Potom búře a války tu vznikly; Uzříte, že vetšie nesnáze vzniknú. Arch. I. 167., III. 377. (Šd. ). — odkud Odtud vznikl název ten. Us. Tato zpráva nezasluhuje víry vzniknuvší vůbec snad jen z té příhody, že...; Že by válka snad od neposlušnosti jeho byla vznikla; Jediná těž- kosť, která mu z obratu věcí vznikla, bylo záští starého Viperta; To zavdalo podnět k hrozbám, z nichž snadně mohla v. válka s Rakousy. Ddk. II. 196., 393, 420., IV. 16. (Tč. ). Od jehožto učení veliké nevole a ne- snáze vznikly jsou v křesťanstvu. Dač. I. 74. Z toho nic dobrého nevznikne. Reš. Jako z mračen z niej vznikáše jeket. Rkk. 22. Od pravdy vzniká-li pohoršenie jistějšie jest přestúpiti, aby vzniklo pohoršenie, než pravdu opustiti. Hus I. 244. Královstvie, ježto vzniknú ze země. BO. Z malé jiskry oheň vzniká. Prov. Šd. Z toho nic dobrého nevznikne. Štelc. V. z mrtvých = vydobyti se, vstáti, aufstehen. Hr. rk. 651., 121. — kde. Ráj. Vz Vzniče. Zrno v zemi vzniklo (vyrostlo). L. Vznikla v něm myšlénka, že... Sá. Nevznikla ta slova v duchu cho- rém. Čch. Mch. 79. Historie rozpráví, jak vznikaly jsou v oněch krajích nová, veliká panství; Tamtéž vznikla mezi shromáždě- nými biskupy myšlénka....; Vznikla roz- tržka mezi králem a bratrem jeho; Kdy na Moravě vznikl rozdíl mezi hobou selskou a hobou panskou, nelze udati. Ddk. II. 74., 218., 321., IV. 144. Vznikla nevole v krá- lovství českém mezi stavem panským a ry- tířským strany jedné a stavem městským strany druhé o mnohé věci; Různice veliká vznikla v Praze; Mordy vznikly mezi Moz- kvany o sukcessí. Dač. I. 64., 113., 212. (176., II. 14. ). A my nechtiece aby dalšie ruoznice mezi našimi věrnými měly vzniko- vati. Arch. IV. 266. Jakýžby kolivěk soud mezi týmiž židy povstal a vznikl, nemá jinač souzen býti než městským právem. List. z r. 1495. Tč. Vzniče neslýchaný křik pro- střed stanóv; Zatím vzniče vrtránie v lidu. BO. V Judstvu války takové vzniknou. BR. II. 106. b. Vznikla nevole mezi nimi. Pam. kut. — oč. P. Bauša zabit jest, o čež soud vznikl; O vaření piva vznikla nesnáze mezi stavy; Nesnáze o minci vznikly. Dač. II. 27., I. 55., 298. O vystrkování korouhviček ve dny trhové v městech našich nyní psa- ného markrabství rozepře byla vznikla. List. z r. 1577. Tč. Nová o to bouřka mezi lidmi vznikla. Čr. — komu proti komu. Když tedy v-kla rozepře nemalá Pavlovi a Barna- bovi proti nim. Sš. Sk. 174. (Hý. ). I hned v-kal proti takovému obmyslu zbrojný odpor na Moravě. Ddk. II. 186. — kdy. Vznikla jest ta řeč po některém času NB. Tč. 126. Obrové v-kli těch časóv. BO. — proč. Jakou měrou dotčené ctnosti skrze útisky a pro- tivenstí vznikají. Sš. I. 59. (Hý. ). — o čem. Mnohé pře o propůjčkách v-kají. Ms. pr. hor. — co, koho = zprostiti se. V. vý- platu, Tkad., někoho. D. — čeho, sich ent- ledigen. Aniž bude moci platu toho ročního prázden býti ani v., jediné leč by pro ne- pokoj na těch horách dělati nemohl. Tov. 160. — jak. Větší čásť ponětí v-ká pomocí smyslů. Ml. Naději móžem jmieti, že také v- kneme s pravdú, když bude pravdě vzni- knúti hodno. Št. Kn. š. 147. 29. Na novo v. Dch. Tuť mimoděk v-ká otázka, zdali sjezd ten nestojí v jakési souvislosti toho roku. Ddk. IV. 112. Dietě v-klo v člověka slieč- ného. Kat. 3378.