Vzpolehnouti
Vzpolehnouti, ul, vzpolehl, utí; vzpolé- hati = lehna podepříti se, sich auflehnen o. stützen; spustiti se, vertrauen, sich verlassen. — nač. Reš. Vzpoleže na své ruce, innitor. BO. — se nač. V. se na své bohactví. Rvač. — na koho. Klat., Ojíř. Nebo vzpo- lehl strach jich na ně. Ž. wit. 104. 38. — na čem. Snažíc sě duše vzpoleže na tej mi- losti, jako milostí sě oplácejíc. Ze 14. stol. Č. Na němž vzpoleže-li člověk. BO. Vzpo- leže na svém domu, an mu nestojí. BO.