Vzrůsti
Vzrůsti, vzrostu, vzrosti, sta (ouc), stl, stení; vzrostati, vzrůstati = vzhůru růsti, auf-, erwachsen, empor wachsen; přibývati, množiti se, rozmnožiti se, wachsen, sich ver- mehren, gross werden, in Aufnahme kom- men. Jg. — abs. Kdo vzroste neboje se, ten sestará nestydě se. Ros. Moc říše vždy víc a více vzrůstající. Ddk. IV. 43. Počet spolků vzrostá víc a více = spolků při- bývá. Cf. Slov. II. 618. b. Nebezpečí vzrůstá (roste). Us. Počet obyvatelstva vzrostl. Lpř. Děj. I. 18. Obilí vzrostlo stojíc (na stojatě), ležíc (na hrstech i. e. mokrem). Us. Da. — (odkud) kde. Svévolenství tak v lidu vzrostlo. Pulk. V květech, na mechu vzrů- stají písně z povzdechů. Hdk. C. 56. V pu- stém srdci bez lásky květ blaha nesmí v. Osv. 1871. 94. V městech kvapem bouře vzroste. Hdk. — odkud kam. Má noha do vod vzrůstá. Hlk. Což to jako matčin bol v duše stromů z půdy vzrůstá? Kká. (Osv. V. 33. ). Z mladíka může v. veliký muž. Vlč. — čem. V. v pohanském bludu. Kat. 1695. V čem jsem vzrostl, v tom chci zůstati na sklonku života svého; V své víře jsem vzrostl. Mus. 1880. 250. — jak (kdy). Vzrostl na junáka, Kká., v muže. Us., Lpř. Slov. I. 54. Počet členů vzrostl v minulém roce ze 200 na 300 členů. Us. Cf. Počet (Slov. II. 618. b. ). S kazatelny hlavou výše vzrůstá. Hdk. Za vol. 12. Bál se, by nový vévoda saský mu nevzrostl nad hlavu. Šmb. Stř. II. 260. Bytné (nájemné) vzrostlo na 50 zl. Sl. les. Zástup vzrostl na 600 ozbro- jenců. Posp. Počet obyvatelstva velice vzro- stl. Lpř. J. Děj. I. 18. Tím vzrostlo nebez- pečenství nemálo. Ddk. II. 326. Jich počet za nedlouho do té míry vzrostl, že...; Tento hrad znenáhla vzrostl v značné město. Ddk. II. 330., V. 311. Přišel k nám host, co v lese vzrosť. Er. P. 16. Jak vysoko vzroste kapi- tál v n létech? Šim. 173. Rodina vzrostla v četný rod. Mus. 1880. 514. — čím. Svor- ností malé věci vzrostají, nesvorností veliké rozpadají. Cyr. — čím kdy jak. Přirážením úroků zasězelých k původní summě hlavní tato v několika málo létech nesmírně vzrů- stala. Mus. 1880. 225.