Vztrhnouti
Vztrhnouti, ul, utí; (vztrhu, zastr. ), hl, žen, ení; vztrhati, vztrhovati = vzhůru trh- nouti, vynésti, aufreissen, in die Höhe reis- sen, aufraffen; se — vytrhnouti se, povstati, entzücken. Jg. — co, koho. Rk. V. pla- vidla své výmluvnosti. Kos. Ol. I. 94. Tento ples mysl vztrhni. Msn. Or. 132. Budete spáti a nebudeť, kdo by vás vztrhl (zbudil). Št. — se. Vichr vztrže sě. Pass. — se od- kud: ze sna. Pass. — se kde. Vztrže se vítr na moři. Leg. Mezi králem Janem a vojvodami slezskými mnohé hádání se vztrhlo. Pulk. — kým. A jako bláznem jím vztrhachu. Hr. rk. 239.