Vzývati
Vzývati, vezvati, vzovu, ůveš... vzovou, vzov a vezvu, vzvu, al, án, ání = nazývati (zastr. ), nennen, benennen; volati, rufen, an- rufen. Jg. — abs. Abraham budeš vzýván. BO. — koho čím (proč) = nazývati: zlo- dějem, St. skl., bláznem. Leg. Pro jeho sta- rosti počesť otcem jej vzývali. Výb., St. Naše bohy ďábly vzývá. Výb I. 294. Svato- krádcem se vzýváš. Hr rk. 339. Vás svědky toho vzývám v smrti hodině. Msn. Or. 53. Boha otcem v. Št. Nikto se židem nevzý- váše (confitebatur). BO. Múdrosť vzývaj přietelnicí svú. BO. Zlodějem ho písmo vzývá. Des Žej sě zborně vzýváš králem. Št. (Výb. I. 156. ). Chtě sě vzývati bohem. Alx. H. 2. 228. (HP. 65. ). V. se králem. Alx. — co, koho = volati. Milé dívky jméno vzýval. Puch. V. koho v den soužení. Proch. V. Boha, modly, V., boží jméno. Ros., ducha sv. Kom. Pakli se oba držíta dědiny před posly, že oba vzýváta svú dědinu, in An- spruch nehmen. Kn. rožm. 256. Vzývá Da- vida, er ruft den hl. Ulrich (dáví). Dch. Každý pozemský tvor tě vzývá. Sš. P. 66. Nebudem, nebudem v tom kláštore bývať, lebo mi nedajú moju milú vzývať. Sl. ps. 138. Boha vzývej a sám ruky přikládej. Prov. Šd., Tč. — (se) koho oč. V. někoho o něco. Us. Vzývali se Boha o zdravenie liečenia vašeho. Na Slov. Tč. — se odkud. Ta slova z úst lidu se vzývají. Us. — co, se jak. Hlasně Athenu vzýval. Cimrh. Vzý- vám modlitbou zem, první prorokyni; Vzý- vám rtoma čistýma Athenu. Msn. 119., 130. Toho vzývej věrú celú. Smil v. 433. Z hlu- bokosti své těžkosti tebe vzývám. Br. Do- věřujíce se Bohu jméno jeho doufanlivě vzývati. BR. II. 775. V. koho za bůh. Výb. 1. 286. Vzývali to dietě jménem otce jeho Zacharias. Pass. mus. 276. — kdy. Ty bohy vzývám na modlitbách svých. Msn. Or. 120. V núzi je v-li. Pass. mus. 322. Smrť v tram- potách vzýváme, a když přijde, zavíráme. Us. Šd. Vz V. co. — co kde Jenž vzývají jméno Pána našeho Jesu Krista na všelikém místě. Sš. I. 158. (Hý. ). — koho v čem. Budú nás v tom vzývati. Výb. II. 13. — čeho, šp. m.: co. Cf. Slov. 1. 391. V. an- dělů, šp. m.: anděly. Brt. — ke komu: k Bohu. Ros. — koho si proč. Ku po- moci někoho v. Č. Boha na pomoc, Kom., někoho na svědectvie. Pass. V. za nová dobrodiní, Měst. bož., za pomoc. Nz. — komu co. A všem jim jména vzývá (dává). Ps. ms. — koho nad kým: ducha sv. nad někým v. Kom.