Vzývati koho
Vzývati koho. A já vzyvu (vedle vzovu) je. Ž. kl. Deut. 32. — co, se kde čím (jak). Poněvadž se v-váme jeho dětmi; Neb těm Buoh die, ješto ústy v-vají jej otcem. Št. Kn. š. 47. V starém zákoně chtěl se jest často Buoh v. pánem. Ib. 47. — koho zač. Sv. Dominika zaň (za syna) snažně vzýval. Pass mus. 418.— kde jak. V kterémžby na věčnosť jméno to vzýváno bylo. Pož. 2.