Vždy
Vždy, vzdy (zastr veždy, vezdy), vždycky, vzdycky, vždyckny, vždyckny, (zastr. vzdy- chny), místy: vždycinky, vždycko, v již. Čech. vdy (Kts. ), vz Ž. Vždy m. v(e)śdy. Bž. 52 — V = každého času, stále, usta- vičně, bez přestání, immer, stets, jederzeit, allezeit, jedesmal, immerhin. Jednou na vždy, ein für allemal. Us. Dch. Na třetím (roce) má v. státi. Půh. II. 619. Kdo mne dělá, ten mne nechce, kdo mě má, spí na vždy lehce (rakev). Hádan. slez. Šd. Ani z raž nebývá vždy múka. Prov. Mt. S. I. 123. Vždycky něco nového vymýšleti; Kdo ne- rad dělá, tomu vždycky svátek jest. V. Vždy na starou kobzu hráti; Kavka kamž- koli letí, černá vždy býti chce. Vždycky na jednu strunu bíti. Pravda vždycky ví- tězí, pomáhá pánu i knězi. Lom. Neštěstí vždycky hotovo. Vždycky aby hladil co kočku po ocase. Vždycky jest dobře bráti. Ranní setí často zmýlí a pozdní vždycky. Čím hrneček navře, tím vždycky zapáchá. Mravenec vždycky mrvy a drobty nosí. Kom. Ne vždycky sluší kvapiti. Čert vždycky musí svou (kralku) provésti. Co se vždycky jí, to se přejí. Ne vždycky posvícení. Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje. Čím dále, vždycky hůř, jakž ona baba řekla. Dluh bývá čím dál vždy mladší. Lom. — Pozn. Místo vždy s komparativem (vždy více chtíti, v. hůře pracovati a p. ), opakujeme lépe komparativ: víc a více chtíti, hůř a hůře pracovati a p. Vz Brs. 2. vyd. 266., Km. 1880. 414. — V. = po (ve smyslu distributivném; předl. po jest zde lepší), něm. je. Vždy čtyry (po čtyřech). Reš. Otevřela vždy jedny dvéře m.: po jedněch dveřích. Cf. Slov. II. 605. Tehdy mají od nás zlaté bráti, v. každý zlatý za 18 groši počítajíce. List. z r. 1467. Tč. — Vždy a vždy, immerfort. Ješto by vždy a vždy v své váze trvati mohla. V. — Br. — Vždy, vždy přece, vždy vsak, však vždy, conj. = však, přece, doch, dennoch, nichts- destoweniger. Když pak vždy těm bouřkám konce nebylo; Ačkoliv seznali..., však vždy nepřestali modly své ctíti. Br. Foit v. po druhé se ptal: Komu vinu dáváte? NB. Tč. 72. Pakli vždy nebude chtieti. Smil v. 98. Vždy snad někde. V. Avšak v. mne propust (přece). Br. Až je vždy z své země vytiskli. Háj. Rci vlku páteř a on vždy k ovci. V z Avšak. — Vždyli, vždyckyli, ob immer, immer wohl. Vždyli čekati mám ? — Vždyť (odporovací, vz Brt. S. 3. vyd. 125. 2., v obec. mluvě: dyť, v již. Čech. jenť. Kts. ) = avšak, aber, doch. hoffentlich. Vždyť již neprší. V. to vědí. D. Vlk sněda komára řek: Vždyť jest lépe než nic. Mus. — Vždyť, vždyckyť = vždy zajisté, gewiss immer, immer wohl. To místo dobře znají, v. jemu bojiště říkají. Dal. k. 58. Líbí se mi. Vždyť je hezký. Us. Dch. Vžyť prý se zapřísáhl přátelům, že... Ddk. IL 465. V. jsem vás ujišťoval, že... Kmp. Čech. 156.