Y
Y praslovanské jest střídnicí za původní ú, unf, ont, on; vzniká dloužením z t; docho- valo se do češtiny. Vz Gb. H. ml. I. 38., 279. — Jak se y vyslovuje a jak se vyslovovalo. Vz Gb. H. ml. I. 278. U Jemnice zní temně. Brt. I). II. 267. — Y sepsalo: y, ý, i. Ib. 279. — Y se mění a) v e hlavně v nářečích: nyní — nenie, hybký — hebký, myslím — meslím. Cf. Gb. H. ml. I. 283. U Kojetína a Přer. (ve vysoké, velmi zúžené e). Vz Brt. D. II. 44. Ü Olom. a Prostěj. (trvajíc jen v několika slovech málo obvyklých n. cizích). Ib. 67. U Týnce: jazyk —jazek. Ib. 92. Ve Vyškov-
sku: ryby — rebe. Ib. 99. U Letovic: myš —
meš, ryby — rebe. Ib. 104. U Litovle, u Ko-
nice a" Jevíčka. Ib. 109. U Zábřehu. Ib. 121.
U Slavkova jen porůznu: ryby — rebe,
čtyry — štere. Ib. 116. U Letonic: ryby —
rebe. Ib. 156. U Brna, Ib. 162. U Tišnova
(ne vždy): rebe. Ib. 182. U mor. Kruml. Ib.
204. U Třebíče v indik.: myju — meju, ryju —
reju. Také v Čech. Ib. 224. U Kunšt. v ind.
praes. sloves: meju, kreju a reju a místy kon-
cové y: rybe, rake m. raky. Ib. '230. Na Žďár-
sku v předponě slovesa vyjít. Z hlavy vešlo.
A jinde ib. 246. U Drahan. Vz ib. 101. Změny
hlásky ij v Chromči. Vz List. fil. 1894. 84. nn.
Na Hané. Ib. 7. V Háj. Herb, a V. Kal. Vz
List. fil. 1894. 210. — b) v i. Vyslovuje se
jako i. Cf. Gb. H. ml. I. 280. Ú Zábř.. ve
spojce diž = když. Brt. D. II. 125. Ve Spiš-
skú původní y, ý zaniklo a nahrazeno hlá-
skou i, které však předcházejících souhlásek
neměkčí: bohatí (bohatý), každi (každý), karti
(karty). Phľd. 1893. 431. Taktéž v Gemersku.
Phľd." 1893. 557. — c) v u: byl — buł. Laš.
Vz Gb. H. ml. I. 281. — d) v r: prtel (pytel),
mrdlo (mydlo). Na Žďársku. Brt. D. II. 246. — Y se přisouvá: sedym, osym. Cf. Gb. H. ml. I. 285. — Y (ý) se odsouvá: sekrka (sekyrka), trzniti (trýzniti), koblka (kobylka), mlnář (mlynář). Cf. Gb. H. ml. I. 285. Poľkat = polykati. Žďár. Brt. D. II. 246. — Pozn. Abych článku již vysázeného netrhal na několika místech, dodávám ku konci jeho, že se najde také v Mus. fil. 1896. 417., 430., 431., jak se r. 1440. y psalo, jak se měnilo v: u, e a jak se vysouvalo (nevplnul — nevplynul); a o ná- sledujícím ý, že vzniklo z -yj (vými m. vyjmi) a že se šířilo a) v aj (zmaj jej), b) v ej (čer- venej).