Z
Z původní. Vz Gb. H. ml. I. 306. — Staro- slovanské z. Vz ib. 315. Jak znělo? Vz ib. 469. — Z, ž se píše: z: z zeme; f: rozkasa; s: samiľfliv; zf: zftrofkotagy; ff': liriffenym (hryzením). Ib. 490. — Z měkne v ž: kolo- maž. žlátenica, u Kunšt., u mor. Krmní., Brt. D. II. 210., 234. V jihozáp. Čech. cf. Dšk. Jihč. I. 37.—38. U Zábřeha měkčí se někdy v ž v trpném příčestí: sažené (sazený). Brt. D. II. 130. U Jemnice měkne v imper.: nevož. Ib. 269. U Tišnova v trp. přič.: vožené, ale: hozené. Ib. 187. — Z mění se a) v i ve skup. zh, zďň. Vz Gb. H. ml. I. 495. Také na Slov. Cf. Pastr. L. 135. Cf. z měkne v ž. — b) v Háj. Herb, a V. Kal. často se zaměňuje s s. Vz List. fil. 1884. 291. — c) v z ve Spišsku před měkkými samohláskami: zima, peňeži. Phľd. 1893. 432. — Z stávd m. dz: cuzí. Phl'd. 1893. 238. a m. ž: železo (místy na Slov.). Pastr. L. 145. — Z v chromečském podřečí. Vz List. fil. 1894. 95. II Kroměř. Vz Brt. D. I. 14., II. 17. V jihozáp. Cech. mění se v: t, h, j. Vz Dšk. Jihč. I. 37.-38. — Jak splývá z se sykavkou ? Vz zs, zz, zé, zš, Gb. H. ml. 1. 493. — V cizích slovech zůstává: zázvor, musika vyslov muzika; někdy se mění v ž. Gb. H. ml. I. 496. V cizích slovech u V. často z m. s: Zeland, V. Kal. 311., Jozue 100., Jozef 181., Vespazian 329. — Z se vsouvá. Vz zd, Chabzda a Gb. H. ml. I. 496. II Slavkova ve slovese hrazditi m. hraditi. Brt. D. II. 148. U Tišn. brazdit. Ib. 187. U mor. Kruml.: náhrazda. Ib. 210. Na Žďár.: brázdit, bzodnout. Ib. '250. V jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 3S. — Z se odsouvá 1. z jáz, vz Já; 2. vemu m. vezmu, Us.; 3. v mecítma m. mez- cítma; 4. v Z. klem. několikrát ro- m. roz-: roprášiti; 5. řetelně. Doudl. Gb. II. ml. I. 496. nn. V Tišn.: pohřit, Brt. D. II. 187., u Kruml. řicadlo. Ib. 210. V jihozáp. Čech. Vz Dšk. Jihč. I. 38. — Slova v z vyzvukující sklánějí se na Kroměř. dle Obraz. Vz Brt. D. II, 19. Místy na Mor. dle vzorů měkkých: na vozi. Vz ib. 6. — O změnách hlásky z v jistém ruk. z r. 1440. cf. dodatkem také Mus. fil. 1896. 437. Z bylo v jazyku starém a je posud zejména v nářečích východních. Cf. Gb. II. ml. I. 469., 490., 492.