Zabiti
Zabiti. — abs. Nezabiješ, něbuděš jesť (jísti), neukraděš, nebuděš měť. Slez. Šd., Brt. — co. Žaloba žalobu zabíjí (ničí, ruší). Val. Vck. Div, že ho nezabilo (o velkém nebezpečenství). Mt. S. — kde. (Pověz), že ňa na horách dřevo zabilo. Pck. Ps. 16. — koho jak: do smrti. Výb. I. 804. Zabil ho z ručnice. Arch. VIII. 179. Jin- dřich z křivého činu byl zabit od Arnošta s vinnú. Arn. 1744. Jav dvě pacholata za- bil je v oběť. Lpř. — koho oč. Zabijú tě o galanku. Brt. N. p. I. 165. — se za čím. Zabil by se za masem (velmi rád maso). Brt. D. 292.