ZablouditiZablouditi, bluď, bloudil, zen, ení;
za- bluzovati, sich verirren, irren, sich vergehen, irre o. fehl gehen. V. —
abs. Ani ty bys byl nezabloudil, kdybys se byl někoho zeptal. Us. Tč. Kdo se tuze ptá, zabloudí. Dch. Páslo děvča krávy v tom zeleném háji, krávy po- tratilo, samo zabloudilo a včil neví kady. Brt. P. 86. Zabloudí-li někdo, ať si vzpomene, s kým na štědrý večer jedl jablko a hned trefí všude. Us. na mor. Val. Vck. Ostatně vz Mus. 1855. 51. Hleď, abys nezabloudil. Lb. Musel si zablúdit, keď si k nám prišiel (když někdo po dlouhém čase někam přijde). Na Slov. Zátur. Cesta v příkladě, jíž kdo jde, nezablúdí. Hus I. 473. -
kde: v lese, Ros., v městě. Vrat. Šla děvečka do háječka, za- blúdila v lesi, potkala tam bednaříčka, co obruče nosí. Sš. P. 348. Nezablúdí v od- mrtech a nápadiech, jedné ač nezřízeně odmrti vzal by. Hus III. 192. U vieře z. Št. Kn. š. 8. —
odkud: z (s) cesty. Vrat. Vz
Z. Jistě daleko sú ti
od Janova života zablúdili ; Lidé daleko sú zablúdili od tohoto Kristova naučenie. Hus II.
18., 274. —
kam:
na bezcestí. Jg. Opýta sa ma gazda: Valach, kde ti beranec? Ja mu poviem: Hia, gazdo, kdeže beranec! Keď som pásol na úslní stádo, zablúdil beranec
do húšťavy a tam ho čert vzal. Dbš. Sl. pov. VIII. 45. Z. na cestu nepravou. Us. Z.
k děvčeti hezkému. Er. P. 445. —
kam kudy. Zabluzovaly k nám okny hlasy. Kos. 01. I. 176. —
jak. Z. řízením božským. Har. II. 227. Zablúdili smrtedlným hřiechem. Št. Kn. š. 27.
