Zabočiti
Zabočiti, il, ení; zabočovati. einschwenken, einbiegen, einlenken. - odkud : s cesty. Rk. Z. od silnice po cestě vedlejší. Dch. Z hádek v koleje jiné z. Ves. I. 54. — kam: do proudu, Dch., do lesa, Sá, na pěšinku, na levo, na pravo, k řece. Us. Z. v křoví. Osv. V. 638. Z. na scestí. Ib. VI. 50. (Pdl.) Z. od cesty stranou. Us. Pdl. — se na koho; Škaredě se naň z-čil, schief anschauen; vom Vieh = sich zum Stoss anschicken. Mor. Šd.