Záboj
Záboj, e, m. = nástroj ku tlačení oleje, die Oelpresse; olejna, die Oelmühle. Lněnému seménku a pleveli stejně se daří v z-ji. Č. M. 7., Us., Koubl. — Z. = co po vytlačení oleje zastává, rmuť, olejové (olívové) luštiny, opoky, der Oelkuchen, Leinkuchen; též zadní olej. Kom., Reš. — Z. = koláč pozůstalý po vytlačení lněného semene, pokrutiny. Chléb jak záboj (černý). U Hostýna a j. Nvk., Vck. Když ze stěru se olej vytlačí, zůstává záboj, zábojec t. j. koláč vymačkaný. Mor. Šd. — Z. = mláto, die Träber. Vz Patěrky. — Z. = voštiny, die Wabe, Wachsscheibe, der Wachs- kuchen. Na Slov. — Z. = domek a lis k vy- bíjení vosku, das Presshaus zum Wachs- ziehen. Dbš. Obyč. 100. — Z. = železný kůl, kterým se díry do země dělají, do kterýchž se pak tyčky na chmel, na jetel atd. za- strkují; jinde mu říkají průboj, průražec, sochor. Vz Průboj. Na Mor. Brt, Nl., Vck. — Z., ein finster schauender Mensch, Son- derling. U Místka. Škd. Vz Zabočenec. — Z., jméno hrdiny. Rkk., Pal. Rdh. I. 158., Tk. I. 4., Sbn. 21., 30., 41.