Zabušiti
Zabušiti, il, en, ení = počíti bušiti, an- fangen zu schlagen, pochen, hämmern; trochu bušiti, ein wenig pochen usw. — komu. Srdce jí zabušilo. Šbr. — kde. Srdce v dívce zabušilo. Kká. Td. 288. Zabušil tlukot srdce ve mně. Kyt. 1876. 79. — čím (kam kdy). Kněz na květnici zabuší třikrát křížem na dvéře. Slez. Šd. Z-šil kôň jednou nohou, z-šil kôň druhou nohou. Dbš. Sl. pov. VII. 80. Z. na někoho, na vrata. Us. Tč. — Z. koho = zabiti, todtschlagen. Us. Jg. Slov.