Začarovati
Začarovati, vz Začárati. — Z., verzau- bern, verhexen, verwünschen. Us. Tč. — koho, komu. To děvče mi začarovalo. Us. Tč. — kam jak. Čarodějnice z-la jich pod zemi s celým zámkem. Kld. I. 290. Z. ně- koho na skleněnou horu. Kld: I. 255. — co v co. V ráj ti luzně začaruje kraj ten. Kká. K sl. j. 149. — Z. = čarami zahnati, durchs Zaubern entfernen. — co komu. Ros. — se v co = čarami se proměniti. Jg.