Záda
Záda, gt. zad, pl., n. = čásť těla lidského prsům na zad ležící, hřbet, der Rücken, Buckel. V. Záda primitus dualis masc. zad, non vero plur. neut. esse videtur. Č. Záda mají hřbet (dorsum, krajinu zád prostřední nad celou hrudní pateří), meziplecí (inter- scapuleurn, místo mezi lopatkami), zadek (uraeum, meziplecí až k řiti), bedro (regio lumbalis, naproti břichu), kříž (regio sacra- lis, od beder až k řiti). Vz více o tom v S. N. Něco za něčími zády činiti (krom očí jeho). D. Široká záda míti. Vz Hřbet. Šp., D. Zanícení v zádech. Sych. Vybral mu hezky na záda (zbil ho). Ros. Od tebe ulehčenie zádoma mýma. Modl. ms. Svezl se mu po zádech (pomstil se). Us. Dostal holou- bata na zádech (výprask, až měl modřiny). Us. Dch. Nastav záda. Již musím nastaviti záda (již neujdu bití). Us. Záda komu vy- prášiti. D. Dostal Buchtu do zad. Sych. Zmlátil ho, až mu záda zmodrala. Sych. Za zády někoho pomlouvati; Ať si dá záda vyrnrskati (o tom, kdo nic nedovede); K ně- komu zády se obrátiti (neposlouchati ho, nevšímati si ho); Ten rád za zády křivdí, zrazuje a p. Dch. Dal mu, až mu záda brní (pálí)! Us. To ti povídám, ať si to nepo- ložíš za záda (ať na to nezapomeneš)! Us. Ptř. Nemam krytých zad, ty v bezpečí máš kvasy (= nemám co na sebe, jemu vše pod hubu přinášejí). U Žamb. Vlez mně na záda (dej mi pokoj, polib mi šos). Us. Kšf. Nepřiléhá to dobře k zádám: Obrací se ke mně zádama; Stál ke mně obracený zádama. Us. Šd. Na den toho svatého uhodí mi už šedesátka na záda (bude mi 60 let). Us. Sd. Měla sem já muže ráda, až sem měla modré záda. Sš. P. 706. Poloha na zádech (zádová), Die Rückenlage. Nz. lk. Z. posice vojenské. NA. III. 79. Tím opatřením postaven jest Lipoltu rakouskému nepřítel do zad. Ddk. II. 301. Pak ovšem byla z. kryta a Ota za- tlačen k hranicím moravským. Ib. IV. 57. Kdo o kom za zády mluví, jistě se ho bojí. Prov. Tč. Kdo ve přítomnosti se tě bojí, ten ti za zády škodí. Exc. Když jsou na očích, k nohám padají, ale za zády rohatí berani. Třbz. Nechval v oči, nehaň za zády. Prov. Šd. Po napití studánce záda ukazuješ, po pomoci dobrodiní potupuješ. Kmp. 147. Dokud prosí; zlatá slova nosí a před plácí záda obrací. Prov. Tč. Z. ukazovati (utíkati). Chmel. Záda někomu dřevěným olejem na- mazati ; Nepáleným popelem koho (někomu záda) posypati (bíti); Svrbí ho záda (chce bití). V z Trest. Č. — Z. = plece, die Ach- sel. Na zádech něco nésti. Kos. Sedla mu na záda; Sedí mu na zadech. Vz Opilý. Sn. Vem to na z. a nes. Us. Šd. Nesl ho na zádech. Us. Na záda vzíti. D. Dluh nosí lež na zádech. Prov. Jg., Šm. — Z. u ku- žele (op. přída), der Hintertheil des Rückens. — Z. v rostl., dorsum, der Rücken, plocha vněšná naproti vnitřní, od osy odvrácená. Rst. 521., 150., Kk. 196. — Z. (při hře v karty) = značí hráče, jenž od rozdávače v pravo sedí. V Kunv. Msk.