ZadatiZadati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání;
zadávati = pryč dáti,
vzdáti, postoupiti, hinwegthun, vergeben, aufgeben;
poslati, wegschicken;
podati, einreichen; na Slov. 292* také:
závdavek dáti, Hand-, Darangeld ge- ben;
zavdati, připiti, zutrinken. —
abs. Už jsem zadán, ich bin schon vergeben. Us. Dch., Jg. —
co: svůj statek, právo (postou- piti). D. Z. úřad. D. Dceru, syna z. = vdáti, oženiti. Zlob. Svůj prospěch zadala. Us. Dch. Jak ju zadala (provdala), to jí zakázala chodníček do sebe. Sš. P. 485. Zadati prosbu (podati k úřadu), spis, žádosť atd.,
lépe.- podati; pročež: protokol podávací (poda- vací),
ne: zadávací. Šb., Š. a Z., Jd., Brs. 2. vd. 267. —
koho. Nepokutovvli bysme vás, keby vás učitel a farár neboli zadali, že neposielate děti svoje do školy. Zátur. —
co komu (proč). Zadati statek svůj někomu pro smrť (postoupiti). Ros. Zadati komu práci, Kram., dceru, Šm., ránu (zatíti). Us. Nelekej se, děvo má, žes milosť někomu nehodnému zadala. U Žamb. Dbv. Z. ně- komu práci. Bdl. Ujedná se, co který kte- rému zadává, napřed otec ženichův, pak nevěstin. Brt. Tu hned byla po vsi jedna řeč, že kmotr Palička se čertu zadal. Er. Sl. čít. 25. Jak nejmladší vdával, sto peněz jí zadal (věnoval). Sš. P. 119. Hlava mia nebolí, ale život celý, že sem tebe zadal Turku pohanovi; Vychovala ti jej v kleci jaborové a zadala ti jej dceři Trávníčkové (zasnoubila). Sš. P. 147., 663. — c
o, k
oho k
am. Na vojnu mne dali,
do světa zadali (poslali). Č. Něco
ku právu z. (
lépe: podati. Vz nahoře) D. Z. (podati) něco k vojenské kanceláři. Čsk
. — co k čemu. Lekci k učení z.
Zlob. —
co kde. Myšlénky sice v sobě samých nezadávají toli trudu. Sš. I. 104. Z. prosebnou písemnost
u země pána (po- dati). Sych. U práva něco z. (Vz Z. prosbu atd., nahoře). Berg
. — co proti komu: žalobu (podati). Chmel. —
si čím: nedů- stojným chováním. Us. — Rk. —
komu čeho: jedu. Sych., Chmel. —
se. Loď se zadala (zpříčila). Puch. Vydávať sa budem, za teba nepôjdem, nezadaj sa. Dbš. Obyč. 167. Kuchta se zadal (zdal), že spí, ale ne- spal. Dbš. SI. pov. I. 284. —
se komu v co. Tím tedy .... navrženo, že se mu- žové ti Bohu ve službu co ustavičná oběť zadali. Sš. Sk. 70. —
co jak. Práce se zadají buď nedílně nebo kumulativně. Us. Pdl. Žádný moravský kníže není oprávněn nějaké zemské zboží z.
na věčné časy na některý klášter. Ddk. IV. 115. Aby svým starého zákona nezachovávaním jim příčiny ku provedení kramolů nějakých nezadal. Sš. II. 24. S radostí mu lásku zadám. Hlč. Ni- čím jemu nezadá, vergiebt ihm nichts. Vona ti synáčka vychovala, včil ti jej zadává
do věčnosti. Brt. P. 122. Stavba nové školní budovy zadá se buď v celku nebo jedno- tlivé práce stavební zvlášť o sobě. Us. Pdl. Z. své právo na všechny časy. Dch. Práce ta zadána byla cestou offertní panu D-vi. Us. —
co odkud. Zadala (vdala) máti, zadala dceru daleko od sebe; zakázala jí, přikázala jí, nechoď dcero ke mně. Sš. P. 484. —
si na čem. Zadal si tím na své cti. Us. —
si před kým. Sá.