Zadek
Zadek, dku, zadeček a zadček, ečku, m. (ze zad) = zad, zadní díl něčeho, der rück- wärtige Theil, der Hintertheil, der Rück- theil. Z. lodí, domu, V., ručnice, hlavně, Šm., vojenského tahu (vozův), Mus., vozu. Us. Postav košík na zadek do vozu. Us. Šd. Zadkem ujíti (zadními dveřmi). Us. Koně na předku i na zadku kovati. D. Z. kabátu (zadní díl), Šířka, délka zadku. Šp. Z. zálupku, der Hintertheil der Nuss; z. čepového šroubu; der H. der Schwanz- schraube; z. proudu, die Queue einer Ko- lonne (Truppe); z. sedla, der After beim Sattel; z. lože, der Laffettenschwanz, der Protzstock. Čsk. Já půjdu pomalúčku na předku před vámi, Zuzka bude poskakovať na zadku s gajdami. Kol. ván. 95. Ze zadku (ze zadu) ho udeřil. Us. Tč. Je první od zadku. Us. Tu ho dakdo od zadku chmatnúl za plece. Dbš. Sl. pov. I. 240. Vzal ho zad- kem (zmocnil se ho lstí). Us. Dbv. Z. = čásť brnění záda kryjící; zadní konec děla (das Bodenstück); dno hmoždíře: z. posice vo- jenské. NA. III. 12., 91., 98., 79. (Pdl.). Kdo ide po zadku, nech si zavre (zatvorí) za- hrádku (práce musí jíti jistým pořádkem). Na Slov. Zátur. — Z. = zadina, zadní obilí, špatné obilí, které při vití daleko nepadá. Také: zadky. Na Mor. Brt. U Vys. Mýta. Hrp. Z. se obyč. vaří kravám. Na mor. Val. Vck. Dobré zboží (obilí) dává se na sýpku a zadek zůstane dobytku. Na Ostrav. Tč. — Z. zvířete (zajíce, vola), der Hintertheil, Schluss, die Hinterkeule, der Rücken. Us. Z., hřbet (zadní strana). V. Obrátiti se zad- kem k někomu. Us. Kráva na zadek ro- zešlá (slabá, šantavá). Na mor. Val. Vck. Oba na galanku hleděli. A ja ji nechcu, vem ju ty, bo ona má zadek zepsutý. Sš. P. 691. Zakaváď nepřitáhnú svými ťa na vlastném presvedčiť zadku obuchmi; Prestať (bojovati) aniž nechcú a obrátiť k uteku zadky. Hol. 39., 74. (148.). Dva cigáni ti ho nesli na kole a ten prední išiel po zadku (říkají, nemůže-li někdo něčeho najíti). Na Slov. Zátur. Z. ukázati (paty ukázati, utéci). V. Za z. něco vložiti (odložiti). Ze zadku (ze zadu). Us. Z. zaječí. Ze zadku někoho střeliti. Šm. — Z. = řiť, sedadlo, paní manda, zadnice, zachule, der Hintere, After, das Gesäss, der Arsch, Steiss, Hinterbacken. Vstal dnes hore zadkem. Zbr. Hry. 59. V. Nežit na zadku (fík). V. Z. vařeným kosat- cem pařiti. Byl. Z. ptačí. Ros., Šm. Zadkem vnitř (o koních), Krupe herein! Čsk. Kúpil sem si hrubú sviňu, ta se mně také nepo- vedla, proto že do zadku ďúru měla. Na mor. Val. Brt. Kašle zadkem (prdí). U Rychn. Grth. Jedním zadkem na dvúch svaďbách by rád seděl (vz Všadybyl). Mor. Mrk. Suknice krátké mají, jimiž nemohou zadku přikryti. Chč. (Pal. Děj. IV. 1. 419.). Zřebci včul predkom na vysosť sa pnú, včul zadkami hádžu. Hol. 151. Nerob si z úst zadok (Cf. Dělá si z huby řiť = lže. Mor.). Na Slov. Zátur. Počúvaj ušima, ne zadkem. Na již. Mor. Šd. Počúvaj ušami, nie zadkom. Na Slov. Zátur. Pi po zadku, keď si si pohár zabil (rozbil. Odpovídají na výstrel, keď nevedia, kde a kdo to strelil); Teraz mu už môžeš i do zadku trúbiť (hovoria vytýkave nad umretým kričiacemu, nemavšiemu oň za živa po čas nemoce starosti, alebo živ- šiemu s ním v mrcha vôli). Perom písal, zadkom pečatil (nevyplnil, co písemně slí- bil) ; Nedôveruj vozu z predku, koňovi od zadku a pokrytcovi zo žiadnej strany. Na Slov. Zátur. Chraň se koňského zadku atd. Vz Předek. Metlou přes z. pasovati; Na z. kozího sena přikládati (bíti), vz Trest; Ne darmo se dal v zadek mrskati (chytrý. Vz Moudrý); Darmo se dal v z. mrskati (ni- čemu se nenaučil; o hloupém); Výše chce zadkem, než může hlavou dosáhnouti (vz Pyšný); Dosedl holým zadkem na zemi (na vochli; vz Nesnáze). Č. Na zajíci sedí, ktož se zadkem vrtí. Mus. Tučné svini z. maže (bohatému přidává). Mus. Tučné svini ne- třeba zadku mazati. Ros.— Z. = konečník. der After. Statek skrze hrdlo a z. prolínati (projísti, utratiti). V. Však mu v zadku ne- svítá (říkají nemravné šenkéřky). Mus.