Zadělati
Zadělati, zadělávati = zandati, zahra- diti, zavříti, zacpati, zastrčiti, ver-, zu- machen ; vsaditi, obložiti, um-, einfassen; učiniti, upraviti, zadělati, den Teig ein- machen, anmachen, einrühren, anrühren, ansäuern; zakutiti, zahrabati, verscharren; zaorati, zasiti, zavláčeti, anbauen. Jg. — abs. Už by bylo třeba času (pěkného), aby mohli zadělávat Us. — co: díru, Ros., dvéře, Jel., klenoty, D., šňůrku u košile (zastrčiti), Us., Vck., těsto (mícháním mouky, vody, mléka, kvasnic atd. učiniti, upraviti), V., mouku, D., ovoce, ořechy, jídlo, maso, kuře, Us., oheň (udělati, roznítiti; 2. za- hrabati, zakutiti), V., Ros., pole (zaorati, zasiti, zavláčeti). Sych. — co kam: svíci do svícnu, Us., kámen do prstenu. Rk. Jaký roh zaděláváme do koláčů (tva-roh)? Hádanka. Tč., Šd. Do otvoru rourku těsně z. Mj. 128. Zátku do láhve dobře z. Dch. Peněz do něčeho z. Er. P. 430. Z. zápražku do zelí. Us. Mtl. — co jak: těsto na buchty. Rk. Z. těsto na koláče, na chléb. Šd. Z. něco na kyselo, sauer einmachen. Dch. Na- nynka Kovářovic chce se vdávat, neumí na buchty zadělávat. Popadne měchačku, běží k mámě: Mámo, jak pak ty buchty zaděláme? Čes. mor. ps. 218., Sš. P. 677. Chasa se diví, že má gazděna vdolky, ač na ně nezadělávala. Kld. II. 270. Z. něco S hořčicí, mit Senf einmachen, s cukrem, s mlékem. Šp. Díru pěkně z. Us. — co komu. Zaděláme si píseň (zanotíme, na- cvičíme). U Žamb. Dbv. Milostnému souke- níčku pár kuřátek zadělej. Čes. mor. ps. 207. Zadělal mu čep (= zkazil mu živnosť). Us. Dbv. — co čím: zlatem; olejem (napustiti). D. Řehot svým koňům kouzlami z. (učiniti, aby neřehtali). Háj. Studenou vodou chléb zadělává. Er. P. 353. Udělati ráčil rybník nový, kterýmžto rybníkem zadělal jest dva toky. Arch. IV. 210. — co kde: kvas v mouce, Br., kořen v cukru. Byl. — co s čím jak. To vše s medem v lektvař za- dělej. Byl. — se = zamazati se, sich be- schmutzen. Us.