Zadrhnouti
Zadrhnouti, hnul a hl, ut, utí; zadrhati, zadrhovati. — si co: třísku, sich einen Schiefer o. Splitter einziehen; kam: z. si třísku do masa, pod nehet, za nehet. Za- drhli provaz na krk mládencovi. Kld. II. 7. — co: uzel (zauzliti), oko, pytel, verknüpfen, verschlingen, einen Knoten machen. Us. Z. koho, na Slov. také = zadusiti, erwürgen, ersticken. Koll. Vlkodlak hneď zadrhnul šesť oviec (udávil). Dbš. Obyč. 117. Zadrhnouti hlavní žílu. Tyl. Zadrhni to prekljato ftáča, lebo ťa ešte skrvaví. Er. Sl. čít. 59. Pořád zadrhuje němčinu (míchá ji do řeči). Us. Vck. — jak. Na uzel z., in einen Knoten schlingen. Na Ostrav. Tč. — co, se komu: Někomu zadrhnouti, Einern etwas vereiteln, das Hand- werk legen. Dch. Pocit zadrhl mu hlas. Šml. I. 52. Z. někomu krk (zaškrtiti ho). Us. Šd. Začala jej hroziť, že zlatovlasého chlapca jej zadrhne. Dbš. Sl. pov. I. 14. Hrdlo se jí zadrhlo (umlkla). Šml. — se. Zadrhl se a uvázl. Br. Honem mi udělej míšek, co by se zadrhovať mohl. Kld. II. 333. Zle se to dnes seče, pořád se to zadrhuje. Us. Šd. — co, se čím proč. Rybou pro chvat se za- drhl = udávil se. Baiz. Jazyk se mi strachem zadrhuje. Pam. Trag., Šm. Něco provazem zadrhnouti. Kura zadrhla se (udávila se) trnkou. Mt. S. I. 156., Dbš. Obyč. 170. Hrdlo se mu úzkostí zadrhlo. Šml. — kde. V řeči zadrhovati, anstossen (mit der Zunge), stocken. Jel. Výkřik zadrhl se mu v hrdle (uvázl). Včř. Pov. I. 63. Maš-li, ty děvečko, zlaty pas při sobě, zadrhni te sani. zadrhni na hlavě. Sš. P. 776. On jich (ďáblů) v tom pytli zadrhnul a nechal jich u toho hospod- ského. Kld. II. 199. — koho v čem. Ta ji v práci zadrhne (překoná). U N. Kdyně. Rgl.