Zafoukati
Zafoukati; zafouknouti, kl, ut, utí; za- foukávati, zafukovati, anfangen zu blasen; ver-, wegblasen; vollblasen, zublasen; durchs Blasen löschen. — abs. Jak vítr zafoukne, hned to sletí. Ani větříček nezafoukl; Za- fukuje tam studený vítr. Šd. — co. Vítr dvéře zafoukl (zavřel), svíci (shasil). Us. Vítr ji (cestu) zafouká. Er. P. 204. — kam: do uhlí. Us. Vítr ten list na jinou stranu zafoukl. Us. Jak naň vítr zafoukne, už stůně. Us. Vítr zafoukne do každého kouta. Němc. I. 24. — odkud. Zafoukej, větříčku, z dunaje. Er. P. 85.