Zaháleti
Zaháleti, ejí, ej, eje (íc), el, ení; zahá- lívati = nic nedělati, müssig sein, müssig gehen, faulenzen, feiern, otiari. V. — abs. Z., nic nedělati. V. Ten člověk celý den zahálí. Us. Nedá vojsku (hubě = pořád mluví) zaháleti. Sych. Nevykysalá krev ne- zahálí. Prov. Lepšej pracovať nežli zahálať. Mor. Tč. Ten zahálá, co nerobí podla svej moci. Na Slov. Tč. Neštěstí nikdy nezahálí. Prov. Hkš. — kdy. I ve dni všední za- hálejí. Kom. — od čeho: od práce. Dvě kron. — proč: pro nedostatek nádobí. Ml. — kde. Ej v krčmě zahálajú a děti im doma aj od hladu padajú. Mt. S. I. 19. U něho huba nikdy nezahálí. Us. Šd. — s čím. Us. u Uh. Hrad. Tč.