Zahanbiti
Zahanbiti, il, en, ení; zahanbovati, be- schämen, zu Schanden machen, erröthen machen; se, sich schämen, schamroth wer- den. — koho. V., Korn. Nechtěj jiných z., jak chceš u všech milý býť. Na Ostrav. Tč Zahanběte sě. BO — koho kde (před kým, u koho). Us. — koho čím: výčit- kami, řečí. V. — se = zastyděti se, začer- venati se. Ros., Kom. — se zač, proč: pro nepravosti, za své cesty. Ezech. Nezahaňbil by sa zaň (za nápad) ani sám satan. Zbr. Lžd. 153. — se na koho, confundere. Ne- zahanbujte se na mě ot tiech, již hledajú tebe. Ž. wit. 68. 7. — se za koho. Ale že, abysme nezahanbili sa za teba (napomínají mladíka, jenž do světa se ubírá). Dbš. Obyč. 95. Budeš mať po roku nevestu, za ktorú sa nezahanbíš. Dbš. Sl. pov. I. 261. — v čem On se nedá z. ani v robotě ani v řeči od nikoho. Us. Tč. Že v ničem nebude zahan- ben. Sš. II. 156.