ZahasitiZahasiti, il, šen, ení;
zahašovati, aus- löschen. Na Slov.
zahášati. — co. Sviece chrámu, keď ích zahášajú. Hrbň. Z. oheň. Us. Z. sviecu. HVaj. BD. II. 82. Zapome- nuli vatru zahasiť. Dbš. Obyč. 56. Ducha neroďte zahašovati. ZN. V tom Juřík jest kynul mečem a zahasil světlo a potom za- vadil mečem a zabil Václava. NB. Tč. 72. —
co kde. Vítr lampy
v kostele zahasil. Lom. Ocel rozpálenou ve vodě z. Tabl. lid. Dážď puškášom na koni navlažil pušný prach a zahášal hubku
pod kremienkami. Sl. let. II. 61. —
co komu. A tak idú naše časy s hodinami rovno, keď nám sviečku smrť zahasí, bude nám spokojno. Sl. spv. IV. 131. —
co, se čím. Žízeň vodou zahasil.
Us. Tč. Smäd si tými hruškami zahasíme.
Dbš. Sl. pov. I. 519.