Zahasnouti
Zahasnouti, snul a sl, utí = shasnouti, vyhasnouti, uhasnouti, verlöschen, auslö- schen, erlöschen. — abs. Oheň zahasí. V ne- delu na tanci, keď svieca zahasia. Sl. ps. 31. Už to svetlo zahaslo. Lipa II. 327. — komu. Nech si ja zakrešem ohňa do fajočky. Hej už som si za kresal, ale mi zahasol, ej ovečky moje, už som vás odpásol. Sl. spv. I. 35. — kde. Nad starou Nitrou dávno slnce zahaslo. Klčk. Zb. III. 3. — co. Já jsem myslela, že jsem zahasia (šp. m.: sha- sila) světlo. Vz Shasiti. Slez. Šd.