Zahatiti
Zahatiti, il, ěn, ění = hatěmi zahraditi, dämmen, mit Faschinen wehren, verwehren, versperren, eindeichen. — co komu: cestu. Mus. — co proti čemu: louku proti vodě. Us. Tč. — kde. Letiac z hora dolu v kríčku sa zahatil. Ppk. I. 146. — co čím. Člověk, v ktorom podozrenie a tma prebýva, nech svoje prse nočnými závorami zahatí. Lipa 390. Nelze ho zahatiť ničím (i. e. nemá nikdy dosť, jest lakom). Na mor. Val. Vck. — se = do syta se najísti, sich satt essen. Na mor. Val. Vck.