1. Záhrob
1. Záhrob, u, záhrobec, bce, záhrobek, bku, záhrobeček, čku, m., záhrobeň, bně, zá- hrobka, y, f. Záhrob, záhrobec = násyp, der Aufwurf, Haufe, die Erhöhung. Aqu. Seď, cvrčku,, na svém záhrobci (kopci, der Auf- wurf). Č. M. 433. — Z. kamenný = zeď, die Mauer. Bibl. Z. kamenný, jenž byl okolo pole, ten sie rozsul. BO. Stáše angel na úzkosti dvú záhrobů, jimižto vinnice obdělavají (zíd- ka). BO. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka = chodba před domem a jinde vydlážděná, vy- rovnaná, zápraží, zásep, ein erhöhter mit Stein belegter, bedeckter Gang neben dem Hause, neben dem Stall usw. Us., Pref. Na dvorku čisto, sníh vyházený, na z-bci po- klizeno. Klicp. 134. Záhrobně také jmeno- vány bývají stienky. Na Slov. Pkr. Pot. 68. Hned při z-bni zmíněné koryto s vodou stojí. Šml. Domkové mí rodní, v něž píseň zvala nás už na z-bni. Pkr. Z hor. 104. Žen- ská postava se snuje po z-bni do chléva. Kos. v Km. 1884. — Záhrobec, záhrobeň, záhrobka, záhrob = vyčnívající zídka u ka- men, die Vormauer. Us. v Rrkonš. — Záhrob, záhrobec = ohniště, der Herd. Us. — Zá- hrobec, záhrobeček (V.) v zahradě — záhon, das Beet, die Rabatte. D., V. Z. drnový n. zelený. Jg. — Vz Záprseň.