Zahryznouti
Zahryznouti, ul, ut, utí; zahrýzti, za- hryzu, zl, zen, ení; zahryzati = začíti hrýzti, uhryzati, an-, hineinbeissen, annagen; za- kousnouti, todt beissen; utrápiti, abgrä- men; se = vežrati se, sich hineinbeissen, ein fresse n. — co, koho. Pes ovci zahryzl. Us. Musil to zahrýzti (spolknouti, tomu se podrobiti). Ros. Zahryze mňa svedomí, ne- pokoj sa do srdca priřúti Hol. 393. Z. vý- čitky, die Vorwürfe verwürgen, verwinden. Dch. Synové otce zahryzli (utrápili). L. — koho čím. Saň svými zuby ho zahryzla. — se kam. Pes v kosť se zahryzl (zakousl). Us. Pes se mu do nohy zahryzl. Us. Tč. Keď zahryzol do chrenu, zmřštil ústa. Zbr. Báj. Dod. 53. Keď si zahryzla do chrenu, nekrič, že ťa štípe. Phld. III. 531. Takto by si ty bol tu ležal, keby si bol čo len do jednoho jablka zahrýzol. Dbš. Sl. pov. V. 47. — koho kde. Z-zlo mne to v prsou (bolestně se to mne dotklo). Juda. — si. Mamko moja ľubá, doniesol som jednu bochníčku bielého chlebíka, zahryznite si trochu. Dbš. Sl. pov. I. 462. — (si) čeho. Připij a zahryz chleba. Na Ostrav. Tč. Ešte posledníkrat na pochútku si mrázmi vyza- blej a zholeným pokrytej listom zahrizrnite trávy. Hol. 358. — si čím. Odkiaľ že to chlapci boli, čo tak pekne tancovali? To boli z Lipnice, z oravskej stolice; bryndzu jedli, mlieko pili, kabáčorn si zahryzali (při- kusovali). Mt. S. V. 25 — jak. Na jednom strome, na kterom plno zrelých fíg viselo .. Hneď si z nich dakoľko odtrhol a chutne zahrýzal. Dbš. Sl. pov. I. 402. (Šd.).