Zahřáti
Zahřáti, zahříti, hřeji, hříl n. hřál n. hřel (v již. Čech. zařel, Kts.), hřín n. hřán n. hřen n. hřát n. hřet n. hřít, hřání n. hřatí n. hřití; zahřívati (na Slov. zahrévati) = otepliti, er-, anwärmen, erhitzen. Jg. — abs. Kořen planého galganu zahřívá. Byl. Zem a práca zahřieva. HVaj. BD. I. 13. — co. Nikde místa nezahřeje (tulák). Č. Předca ťa ženička, předca ťa zahřeje. Sš. P. 681. Dílo jej zahřálo, hat ihm warin gemacht. Dch. Hořčice jest perná, avšak žaludek za- hřívá. BR. II. 60. b. — se. Vítr se zahřál. Šd. Nemohl se z. Us. Dch. Tak se nohy zahřiechu. Pass. 23. — komu. Já mu za- hřeji (zatopím), že bude na mne pamatovati. Us. Té. — co komu: postel. — co, koho, se čím : horkým vínem, Us., světnici kamny, Kom., se prací, chůzí, D., se hněvem. Troj. Chudoba se mrazem zahřívá. Osv. 1871. 94. Dechem jí ruce zahříval. Vrch. — co, koho, se kde: v posteli. Ros. Mladý se má i na ledě zahřáti. Hkš. Až se meč v mé krvi zahřeje. Troj. — co, se jak. Z. se až do potu. Sych. Z. něco na 60° R., do červena, ku 60. stupni. Kk. Něco mírně z. Mj. 36. — se ke komu. K této ženě zahříl se duch můj. V. — co od čeho. Od zimy ho za- hřívajú. Brt. P. 163.