Zahřebati
Zahřebati (zastr.); zahřébstí, zahřísti (za- hříbsti), zahřésti, hřebu, bl, en, ení; zahřeb- nouti, ul, ut, utí; zahřebovati = zahrabati, begraben, beerdigen, verscharren. — koho. Rkk., St. skl., Leg. Z. oběšeného. Šd. Ká- zachu (je) živy zahřiesti. Alx. V. v. 448. (HP. 11.) — koho, se kde. Z. se v domě (zamknouti), v nauce (pohřížiti se). Zahřeben v rovečce. Rkk. 65. — co čím. Cizíma ru- kama dobře uhlí zahřebati. Č. M. 381. Z. něco lopatou. — co kam: do země, do hrobu. Us. Tč. Vz Zahrbati. Dítě zahřebla do hnoje. 1666. Pk.