Záhumní
Záhumní, n. = záhumení. Krávy pásl na z. U Uher. Hrad. Tč. Na z. straky orá. Sš. P. 742. Odvážil se vstoupiti na z. rodné chýše. Kos. v Km. 1884. Posledné naučení Čižmárovo vlk už ledva i dopočul, bo hrdý v botách uháňal už z-ním. Dbš. Sl. pov. VIII. 12. Keď som sa díval z tej hrušky, čo na záhumní stojí. Mt. S. I. 54. Potom šel zasě ze z., i řekl mi jest. NB. Tč. 81. Kdo svojho rodiča povliekol pred prach, toho vlastné deti povlečí na z. Zátur. Vz Záhumenie.