Zahvízdati
Zahvízdati; zahvízdnouti, dnul a dl, utí, aufpfeifen, anfangen zu pfeifen, ein wenig pfeifen. — abs. Někdo tu zahvízdal. Ros. — na koho, nač. Na někoho z. Br., D. Hoj, keď sa moje ovce po poli rozpasú, len na ne zahvízdnem, zvonečky zatrasú. Sl. spv. I. 25. A dva mladí pastýři tedáž zahvízdli na Lubka. Hol. 329. Z. na klíč, na prst. Us. Šd. — na čem. Z-dni na prstě, Us. Šd., Tč., na píšťalce. Us. Tč. Raz ti zahvízda čosi vonku, jako čoby tri sto Valachov od- razu na palci zahvízdlo. Dbš. Sl. pov. I. 254. — komu. Jestli mi tak zahvízdneš, až se hory doly zatřesou, obdržíš ty ovce. Kld. II. 53. Aj si zahvízdne, aj si zaspieva. Sldk. 50. Když větřík si zahvízdá. Drf.