Záhyn
Záhyn, u, m. = zahynutí, der Untergang. Smrť odo mňa pŕchne, ktorú hľadám, ako ode zatraeencov. Zbr. Hry 253. Vznik a z. pozorujeme ve světě. Krok. Chránil je před z nem. Koll. Tam, kde víry chrám jest sho- řen, vládne záhyn jistotný; Ani těm malým Páně by se nebylo událo záhynu věčného ujíti; Písmo nebylo příčinou záhynu jeho; Nebezpečí z-nu; Určeni byli k z-nu. Sš. Bs. 17.. Mt. 249., J. 266., Sk. 163., 285. (Hý.).