2. Zajetí
2. Zajetí, n., vz Zajíti (zajmu). Z. m. za- jatí (zajat), přehlasováním a v e před í. Ht. Z. = chycení, die Gefangennahme. Z. dobytka (= zájem). Z. dobytka na škodě. Vz Zájem, Zř. zem. Jir. E. 19. — Z. = držení někoho v moci, poroba, vězení, die Gefangenschaft. Do z. přijíti, V., se dostati. Sych. Dáti se do z. Dch. Či měl zajetím Měčislava zdržán býti otec jeho od rozhodných podniknutí proti státu českému?; Ladislav odvedl prý mnohé z našich krajanů do z.; Do této doby při- padá z. Soběslava; Soběslav již 12 let stře- žen je tuhým z-tím na hradě Přimdě. Ddk. II. 80., 297., 452., III. 291. Když bandité mu zetě vzali do z. Kká. Td. 173. V takovém z. (neštěstí) jsme byli. Na mor. Val. Vck. Sám aj mal buďtož ve prehroznej bitke upadnúť, buďto priísť v z. a v ruky otca Čechov. Hol. 388. Raz vymieňat přišli Turci väzňov do zajatia. Ppk. I. 123. Octnul se v z. u ne- přátel. Pal. Děj. IV. 1. 31. — Z. = zájem, proboj koně (das Vernageln des Pferdes).