1. Zajíc
1. Zajíc (zastr. zajiec; na Slov. zajác, zajko, na Mor. zajúc, zajouc, Jg., v jižních Čech. zajic, Kts., v jihovýchod. Mor. také zaíc), e, zajíček (na Slov. zajáček, zajúček, zajouček), čka. m.; samice: zaječice, kočka, zaječnice, ramlice. Z., lepus, der Hase. Z. od zaju (zeju) = zající (urč. přechodník), po- něvadž s otevřenýma očima spí. Jir. V MV. nepravá glossa. Z. = macek, matěj, ušák, janek, smarhák, slezák, vřešťak, břešták, ša- rák, soplák; zajíče, mladík, březnák (März- hase), březnáček; polorostlý, poloviční, bělák (bílý, sněžný, der Schneehase), horský (ho- rák), podolní, lesní. Šp. Z. obecný, aegypt- ský, lední, brasilský, magelanský, hudson- ský, virginský, králík. Ssav. Z. stříbrovlasý, Silberhase. Cf. Frč. 386., Schd. II. 416., KP. III. 347., Šrc. 69., 82. Jeho krev: barva (Schweiss); uši: sluchy (Löffel); oči: skle- nice, světla (Lichter); nohy: běhy (Läufe), zadní běhy (Sprünge); ocas: pírko (Blume). Š. a Ž. Zajíc má vlnu, ostatní zvěř má srsť. Dch. Výhoz zajíce, das Gescheide. Zajíc vyčí. Orb. p., vřeští, břeští, Us., lína (vlny pozbývá), se honcuje, se ramluje (rammelt), metá, peláší (utíká), táhne (rückt), klouzá (rutscht, pomalu s břichem blízko země se pohybuje), vyvstává, se tlačí nebo tiskne k loži n.,do lože (drückt sich im Lager), se zvedá, letí do houští, leze, se vyvalil (vyskočil), si vaz srazil, se kryje (deckt sich), sedí na bobku n. panáčkuje (macht Männchen), kličkuje (běže psy jsa proná- sledován, schlägt Haken), kotrlcuje, sáňkuje, staví se, okotil se, zanechal myslivci prázdný pekáč (lože), zůstavuje stopu, šlak, toru (hinterlässt eine Spur, Fährte, einen Tritt), posazuje se, sází (rodí) mladé, v loži se přitlačuje; zajíce vyvrhnouti, stáhnouti, vá- biti, štváti, střeliti, chytiti, z lože vyzdvih- nouti, píchnouti (zastřeliti), přestřeliti, do oka chytiti; zajíci za uši dáti (zabiti ho, nücken); dobře míru mu na kožich vzíti (dobře střeliti); dobře střelil zajíce, hned byl na ruby; zajíci vaz sraziti, nastražiti; zajíc spi otevřenýma očima; truhlík, oko, shůnka, vnadidlo, broky na zajíce Šp. Za- prášilo se z-ci z kožichu (byl střelen). Dch. Uštvati, zamrštiti, vykuchati, strojiti zajíce ; pes zajíce chytil. Us. Zaječice zmetala. Šp. Z. přední, zadní (jídlo). Z. mladý (jídlo) šp. m.: zaječí drob. Vz Drob, Mladý. Přední z. na černo se zadělává. Dch. Z. po polsku, falscher Hasenbraten, polnischer Hase. Us. Šp. Spí jako z. (s otevřenýma očima). Šd. Udělám se já malým zajíčkem, uteči já ti prudkým hájíčkem. Ps. slez. Šd. Běží zajac po poli, pusti chrta po voli, ať zajaca do- honí. Sl. ps. Šf. II. 129. Na z-ce pokřikují: Janku, ztratila čepicu, nebo: Janku, hoří ti ocas! Na Vsacku. Vck. Hynaj (tamo) běži zajic, pusć ty chyrty ež k němu, ež (až) za- jica přiženu. Sš. P. 623. Přiběhnul tě zají- ček, pokleknul u jesliček. Sš. P. 69. Za- střelil zajíce — ani ne! Us. Hnšk. Mladúšik zajac hore pozerá. Sldk. Bs. 7. Či stě ne- kričali, ako keď zajaca pes chiti? Na Slov. Šd. Nemal smelosti za zajaca (ani jako z.). Clhlpk. Dramt. I. 59. Viem, čo si chrt vy- slúži, keď nemôže viac zajace honiť. Ib. I. 88. To mu naraz pídilo do nosa, videl, že je zajac v kapuste (v zelí). Dbš. Sl. pov. I. 481., Mt. S. Išiel zajac cez borinu, zlomil si tam pravú nohu. Liška mu ju zašívala, zágerka sa posmívala. Čo sa ty máš po- smievati, keď ty nemáš kúska gatí? Čury, bury, bubny, na starého strýca. Strýc leží pod lavicou, mamka bije ho palicou. Dosť, mamko, dosť, už je holá kosť! (Vyčítanka přede hrou). Phld. IV. 44. (Šd.). Neznajíce, kde zajíc leží (wo der Hund begraben ist). Bart. Tou měrou nadáli se, že jedním chrtem dva zajíce pojednou uhoní, mit einem Schlag zwei Fliegen tödten. Skl. V. 61. Ječmen setý za nova měsíce budou žráti zajíci. Na Zlínsku. Brt. Aby z. na zelí nechodil, ne- smí se o něm v zelí nikdo ani zmiňovati, sice by naň přišel. Kld. Je jako sedmiletý ženatý zajíc (hubený, hl. o lichváři). US. Dbv. Někomu z-ce svlékati, Jemanden die Kastanien aus dem Feuer holen. U Buděj. Ks. Tutoť z. leží (tu je hlavní věc, das ist des Pudels Kern)! Dch. My uhodili na keř a z. vyběhl, auf den Strauch schlagen. Dch. Z. se připravil na tuhou zimu (má mnoho sádla). U Bydž. Kšť. Vběhne-li z. do vsi, bude hořeti nebo se stane nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Vyjdi že skór jasný a po mej sviť ceste mesáčku! Nepredbehni za- jácu a zlá sovo z díry nehúkaj! Hol. 355. Předběhne-li někoho na příč přes cestu z., nešťastně se mu povede; Přejde-li někomu stará baba nebo z. přes cestu, špatně po- chodí. Hrš. Vz Ovce. Přejde-li ti z. přes cestu, raději se vrať, neboť už nic nepoří- díš. Kld. Kouká jako z. (nespí). Hrp. Proč se bojí z. víc bílého psa než černého? (Po- něvadž myslí, že se naň svlékl.) Us. Není snad nad zajíce lekavějšího zvířete. Sych. Odtud: Bázlivý jako z. (tchoř). Vz Bázlivosť. Č. Ty zajíci! Smělýs jako z. Dotřel jako z. na chrta. Ros. Držel se jako z. v bitvě (utekl). Slez. Šd. Utíkáš jako z. Us. Šd. Smělý jako z. Šp. Z. otevřenýma očima spí (bázlivý nedověřuje nikdy. Vz Opatrnosť. Lb.). Z. lapky líže, když utekl; Posaditi se na zajíce (vz Útěk); Chytil tři zajíce za jednu nohu (zalhal si); Dlouhé uši má z. a není oslem (kozel dlouhou bradu má a není mudrcem); Z. také nic nevěří a jest přece živ (posměšně volnověrcům); Zajíce drž, když ho máš, když ho pustíš, víc ho ne- shledáš; Poštval ho na zajíce (na cizí vinu trpí, vz Vina); Rak zajíce chytá n.: Volem z-ce chytati (Vz Marný); Nekupuj zajíce v pytli (na Moravě: v měchu i. e. nekupuj věcí, kterých neznáš); Koupil z-ce v pytli (vz Ztřeštěný. Lb.); Na z-ce s bubny (s bub- nem) choditi; Umí s tím, jako z. s bubnem (o hloupém. Vz Nejapný); Rád to slyší jako z. buben (Vz Nemilý): Pilen práce co z. bubnu (o lenochu). Č. Jde mu to, jako když z. na buben tluče. Bojí se jako z. bubna. Slez. Šd. Číhá s bubnem na z-ce (hloupě si počíná). Slez. Šd. Když hlemýžď z-ce před- běhne (nikdá); Bezděčnými chrty zřídka z-ce uštveš. V. Kravou zajíce neuhoníš. I kráva chytne zajíca, ale zřídka. Slez. Tč. Na z-ci sedí, ktož se zadkem vrtí. Flaška. Vsadil ho na zajíce (popudil ho. Vz Hněvivý). Lb., Ros. Lepší vrabec v hrsti, nežli z. v chrasti. Koll., Lipa I. 47. Lepší zajíc v pytli než holub na střeše. Šp. Zůstává, kde zajíci (lišky) dobrou noc dávají (o samotě); Z-ci tam dávají dobrou noc a lišky dobré jitro (Šml.); By psa nejvíceji kořenil, nebude z něho z.; Starý z.; Jest starý z. (stará liška = chytrý); Tuť vlk leží a z. spí (zde jest příčina zlého. V.); Tutoť z. leží (zde jest hlavní věc, užitek, zisk, koláč, pečené); Hoň dva zajíce, žádného nechytíš (Šd); Kdo dva zajíce honí, žádného nechytí. Koll. Vz Zisk. Kdo dvoch zajacov naahňa, ani jednoho nelapí. Zátur. Dva z-ce honě žád- ného nechytíš (Šp.); Zajíce jídá (má pěknou pleť, tvář). Jg. Kdo jí zajíce, je devět dní hezký (z lat. slovní hry: lep?rem — lep?- rem. Vz o tom v Sbt. Výkl. 45). Panská láska po zajících skáče (nestála. Vz Panský) Dch. Panská láska roste na zaječím chvostě; Panská láska po zajících běhá. Šp. Na ma- lém zajačku učja sa psi srni jest. Phld. I. 2. 7. Je namazaný jak zajíc. Vz Opilý. Dal pán Bůh zajíčka, da také oseníčka, gibt der Herrgott ein Hasel, gibt er auch ein Grasel. Dch. Dá Bůh zajíčka, Dá i trávníčka. Slez. Šd. Boli by chytili zajáca, ale mal krátky chvost. Mt. S. 1. 124. jindy z. v tom důlku leží, kde se ho nejméně naděješ. Hkš. Kdo zajáca pustí z hrsti, ťažko ho dohoní. Slov. Tč. Bůh tresce i z-ce, tresce-li zele- ninu. Hnš. Starého z-ce netřeba učiti do zelí choditi. Pk. Čuší uťúpený (učúpený) ako zajac v chrasti. Mt. S. 1. 88 Strany pověr o z-ci vz Mus. 1853. 486. Cf. Ukázka. Vz Ssavci, Liška. — Z. domácí = králík. V jihových. Mor. Brt. — Z. zemský (Druh myší v Aegyptě, v Arabii a v Sibiři). — Z. mořský, lepus marinus = zej obrovský, aplysia depilans). Vz Frč. 230., Schd. II. 356. — Z. = souhvězdí pod nohama Oriona. Vz Stč. Zmp. 24. — Zajíček = koktal, der Stotterer. Ona má synka zajíčka, on sa za- jíká. U Kunovic. Tč. — Zajíci, pl., m., pa- seky u Bystřice na Vsacku. U Z-ců. Vck.