Zajíc
Zajíc. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55. Z. v lidovém podaní. Vz Zbrt. Pov. 69. Vtia- hol sa ako zajac do brázdy. Phľd. 1893. 645. Jsou jako zajci (mají mnoho dětí); Má červené oči jako z.; Chodí bos jako z.; Bojí sejako z.; Dám ti jednu, že bude z tebe z.! Na Žďár- sku. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Hoň dva zajice, zadného nechytíš. Slez. Nov. Př. 54. Z. má dlouhé uši jako osel (o bojácném a hloupém); O pobožnůstkářích říkává se, že jsou jako zajíci; jak je něco trochu v úzkosť přivede, hned volají: ,Kňaz, kňaz' jako z. Tamtéž č. 155. odp. feuill. Dá-li p. Bůh zajíčka (dítě), roste mu již na světě travička (výživa; říkají rodiče, mají-li mnoho dětí) Duf. 33. — Z. = kámen, z pod ornice vyoraný. Jevíčko. Brt. D. II. 419. — Z. = jídlo (brambory uvařené a potom upečené s oškvarky). Slez. NZ. IV. 498.