Zajísti
Zajísti (zastr. zajiesti, na Slov. a Mor. zajesti), zajím, zajedí, zajez, jeden, ení; za- jídali, nachessen, darauf essen. Vz Jísti. — abs. Zajez, aby ti nebylo mdlo. Us. Šd. — co. Dřív než piješ, musíš něco zajest. Na Ostrav. Tč. Najésti se ku potřebě a z. práci. Chč. 01. 48. Pal. Děj. IV. 1. 413. pozn. Když víno piješ, musíš dycky zajest. Us. Tč. — co čím. Odpověděl hospodář zajídaje pe- čeni chlebem. Sk. Dy co hořkého vypiješ, zajiž to chlebem. Na Ostrav. Tč., Dch. Tučné maso chlebem z. Jg. Zajiedať si ka- báčom mlieko. Slov. Zátur. — se = jídlem se nasytiti, sich satt essen. Zdá se mně, že ten hoch se už trochu zajedl. U Rychn. a j. Ntk. — se (komu) kam. Zajedl se jim do srdce (velice si ho oblíbili). Ehr. 33. Tomu se nedivte, že se jim člověk tak po- ctivý zajedl do srdce. Us. u Solnice. Zajedl se do pečeně svého života (do milých pří- hod). Šml. Světz. 1881. 281. Do koreňa tej hrušky červík sa zajedol. Dbš. Sl. pov. I. 131. — co kde. U mojej maměnky chleba, syra dosti, u tvojej, šuhajko, neni čo za- jesti (ist nichts zu beissen). Ps. sl. 211. — si čeho. Tu si, milá, spočineme, chleba syra si zajeme. Sl. ps. 336. Jestli sa ľúbi, týchto zajedz si hrušek. Hol. 357. — si (jak).. Tuna si rozložil svoje koláče a chutno si zajiedal. Mt. S. L 67. Veď sa ešte len pobavte u nás; ešte si zajezte a zapite. Dbš. Sl. pov. III. 63. Aj zajiedol si on do chuti. Dbš. Sl. pov. IV. 67. Hneď si zasedli za stôl a zajedli si do chuti. Mt. S. I. 72. — si s kým (kde). Čo máme, to dáme; za- jedz si, zapi si s nami. Dbš. Obyč. 58. A že sa mu dobre vodilo, dobre si aj s bratom na hostinci zajedol. Mt. S. I. 61. (Šd.).