2. Zajíti
2. Zajíti (zastr. zajieti), zajati, zajmu, jal, jat, jetí (na Slov. -jatí); zajmouti, zajmu, ul, ut, utí; zajímati, zajímávati = zachytiti, zasáhnouti, fassen, erfassen; vzíti a pryč hnáti, ergreifen und wegtreiben, wegnehmen, aufheben, mit fortnehmen, gefangen nehmen, rauben, plündern; vypůjčiti si, er-, ausbor- gen; zabaviti, als Pfand nehmen, pfänden; zaměstknati, Jemanden ganz beschäftigen o. einnehmen, na Slov. zajímati = běžeti, laufen, gehen. Jg. Slov. — abs. Zajme (vy- půjčí si) hřiešný a neotplatí. Ž. wit. 36. 21. Ľudia boží, utekajte, zajať Turkom sä ne- dajte. Chlpk. Sp. 93. Pastýř zajímá (dává znamení, aby se dobytek na pastvu vyhá- něl). Na Hané. Bkř. Kdyby se neoznámil, že jest komorníkem a zajímati chtěl, nezna- jíce toho lidé nedali by zajímati; V pokutu odboje upadne, ktož komorníka odhánie a jemu zajímati nedá. Vš. Jir. 328., 325. — co, koho: místo, L.; dobytek, husy, Us., stádo, Jel., J. tr., loď, D., něčí srdce. Rkk. To mne zajímá (zaměstknává a baví). Us. Srdce každého zajímá vážný cit. Mcha. Kdo mnoho zajme, málo udrží. Us. Srdce všech zajal. Dch. Zajala jej příjemná vůně od ja- blka. U Žamb. Dbv. Polní hlídač zajímá dobytek, který na cizím poli atd. škodu činí. Us. Hmota prostor zajímá. Mj. 4. Ej kone, kone vrané, ej zajali vás Gajarané, ej zajali vás, prepili (propili) vás; prijde milá, vymení vás. Sl. spv. II. 59. Tichý beránek Vladislav zajal divokého lva Otu; Jeho ty věci zajisté velmi zajímaly; Také královnu ta věc zajímala. Ddk. II. 424., III. 207., V. 38. (Tč.). Sama filosofie jeho vlastní jej (Řeka) tenkráte zajímala téměř jenom potud, pokud se jí honositi mohl; Čásť dog- matická zajímá čtyři prvnější hlavy. Sš. I. 154., II. 4. Svuoj nadbyt odtud zajala, Půh. II. 68. Kdež jest bylo co zajieti a póvod nezajal dosti za svú summu, moha a maje co zajímati sám sebú vinen jest, Vš. Jir. 329. Vz Zájem. — komu. Kterému by koni zajal (kovář, hřebík do živého kopyta za- razil). Aby koval rozhlédaje a koněm (ko- ňům) nezajímaje. Hr. rk. 397. Když kovář netbanlivě kuje, zajme koňovi, obmešká jezdce, nebo kóň ochromí. Kšch. 39. — co od koho. Zajmiž (vypůjč si) ote všech svých sůsěd mnoho prázdných sudóv. Bj. — co komu (čím, proč, jak). Velice si to zajímá (nimmt sich zu Herzen), že jim ten syn umřel. Mor. Šd. Zajali mu dva vozy s pšenicí. Půh. II. 275. I zaje (zajal) voje- vodu nám. Rkk. 17. Zajal mi rak prsty klepetem. Sych. Kdyžby jeden druhému dobytek zajal. Vl. zř. 477. A kdyžby kdo pro které úroky komužkoli dobytek podlé zápisu svého pobral a zajal. Zř. F. I. G. 31. Zajali mi pro mého súseda nevinně. Kn. rož. 140. Dlužníku pro neplacení úroků nebo summy jistinné zajímá. Vš. — jak. Z. vedlé práva (zabaviti). Vš. Kdyby jeden druhému bez zápovědí dobytek zajal. Zř. F. I. O, XXIV. — co, koho kdy: ve válce, v boji. V. Po návratu svém Soběslav zajal Břetislava Ddk. III. 20. Když umřela, tehda po smrti jejie zajat jim dobytek na Ožice od Materny. Arch. í. 164. Ti všichni času otevřené války nebo pod příměřím zajati jsou. Anth. Jir. II. 201. — co, koho od- kud. Z měst jejich je zajmou. Br. Veť mi vary vrabce s plota nezajme (o bezstarost- ném). Zátur. — koho kde: dobytek na louce, v lese. Us. Vojíny u Jeny zajal (chytil). Ml. Kdo na cizích gruntech doby- tek zajímá. Faukn. Kdožby dobytek zajal na škodě, mají na tom právě, kdež zajat jest, voliti s obou stran, a co škod provede, zaplatiti. Nál. 214. Jež zaje (zajal) v hustě lesě pod skalú. Rkk. 18. Zajali ho nám na dolách. Sš. P. 761. Zajal peněz u p. Pušky. Arch. II. 54. — co od koho, kde (u koho, u čeho) = vypůjčiti si. Reš., Tkad. Pójčíš lidem a nezajímati od lidí budeš. Sv. Jeron. ms. — se jak. Zajme se (vypůjčí si) na novo. Lom. Kup. stř. — koho čím: nůž- kami (zachytiti). Čern. Prací zajatý (zamě- stknaný). Jg. Spis ten mládež i obsahem i formou zajímá (interessirt). KB. VI. —co, koho kam. V zemi, do níž zajati byli; Lidé v manství ďáblovo zajatí. Br. Přišel k ní šohaj z Krakova, zajal jí koně do dvora ; Ješče's, děvečko, hrubě mlada, zajmi kravičky, žen do stada. Zajmi moje mezi svoje, možú być to všecky tvoje. Sš. P. 167 , 340. (Tč.). A když těm súsedóm v Olešné zajali dobytek do Ožice, hnali sú skrze naši ves. Arch. I. 164 — čeho. Ta žíla má býti tak sšita, aby jen zajal svrchku té žíly. Ras. Běda mně, a já i té sekyry byl zajal (vypůjčil si). Bj. Jakož jsem byl peněz za- jal (si vypůjčil) pro potřeby královy u p. Puška dobré paměti. Arch. II. 54. — kam (jak). Smutný k ovcím s hanbou zajímal (běžel). Na Slov. Plk. Zajat byl-li kdo do krajiny cizí. Zř. zem. Jir. U. 11. — se oč. Kdo pak se bude o to tak zajímati? Us. Msk. — s kým (jak). S ním by ťa mohli zajať (chytiti). Hol. 45. Zajmi s sebú čtyři krávy a svini a žeň se preč. NB. Tč. 198. Než ty musíš tolikéž dáti, což by dáti měl, kdyby, od úřadu komorníka vezma, v úroce krerémžkoli s ním zajímal; Ktož mocí svú vedlé desk svých zajímá a ke dskám po zájmu přijeda žádá . . . .; Jako ten, ktož s komorníkem a poslem purkrabovým za- jímá, vedlé desk svých a z práva zajímá, též ten, ktož bez komorníka mocí svú béře, vedlé desk a zápisu svého béře. Vš. Jir. 212., 325. — co, koho jak. To zajímá velmi lékaře. Us. A z cizích některý trůn zajme nás v potupnou zkázu rodu vašeho. Shakesp. Tč. Sv. život jeho zajímal spiso- vatele české co nejpilněji. Pal. Rdh. Nám ku pomoci peněz u rozličných osob a přátel svých jesti dobýval a s prací zajímal. Arch. I. 208. Zaňali sme bez krveprelitia hniezdo toto ošklivej mäteže. Zbr. Lžd. 175. Spis jeho rozum i cit a obraznosť stejnou měrou zajímá. Tf. — co ke komu. Horníci záhy k němu zajali nedůvěru. Pk. exc. — co komu proč. A ten, jehož sú lidé, má býti obeslán, že těm lidem pro nedanie úrokuov ten dobytek se zajímá. Arch. III. 250. Aby bral a zajímal pro nezaplacenie úroku. Vš. Jir. 328.