Zakaditi
Zakaditi, il, ěn, ění; zakaďovati = dý- mem naplniti, zakouřiti, räuchern, beräu- chern, mit Rauch erfüllen; zasmraditi, ein- stänkern: — co čím: pokoj kadidlem. Ros. Z-dil temiánom. Dbš. Sl. pov. IV. 86. — (co) komu: dům (zasmraditi). Puch. Ten nám zakadil, hůře než tchoř. Sych. — komu kam: pod nos (zasmraditi). Us., Jg. — kde (jak). Zakaď (zakuř) tu trochu. Ros. Ten pes tu zakadil! Us. Šd. Nieto toho domu, aby sa v ňom nezakadilo (aby tam nebylo trochu mrzutosti). Na Slov. Zátur. Dvě led- vince zakadi (spálil) na oltáři. BO.