Zakaliti
Zakaliti, kalí, kal, il, en, ení; zakalo- vati = kalným učiniti, trüben, trüb machen; zakáleti, beschmutzen, verschwemmen (na Slov.); ztvrditi, härten (das Eisen, den Stahl). — co. Z. vodu. BO. Žal nikdy ne- zakalí naše šťastné lety. Na Slov. Tč. Ani vám nikdo vody nezakalil a přece se ka- boníte. Us. Chodí, jakoby ani vody neza- kalil (hříchu nelituje). Prov. Voda louku zakalila. Us. Z. železo, ocel (ztvrditi, härten, anlaufen). Kom., Bk. — co čím. Naházel kamení do studánky a tím ji zakalil. Sych. Hled tvůj zakalen (jest) předsudkem. Šml. I. 11. Z. vodu blátem. Us. Tč. Ešče se jí dosti nenapila, levú nožkú si ju zakalila. Sš. P. 561. Tu studánku zpěvu hněvem zakalil. Hdk. C. 28. Čistý pramen učení temnou řečí z. Hlas. — co kde: vodu před sakem. Smrž. Voda trávu na louce zakalila (kalem zanesla). Us. — co jak: železo na tvrdo, na modro. Us. Ocel je fialově zakalena. Šp. — se. Víno, povětří se zakalilo. V. Je-li těsto na chléb zadělané nevykysané a pec horká, pak se chléb rád zakalí, dostane zá- kalec, wird schliefig. Na Mor. Té. — se komu. Oči se mu zakalily. Kom.