Zakašlati
Zakašlati, šlám a šlu ; zakašlávati = za- číti kašlati, zu husten anfangen, loshusten, aufhusten; kašláním zamlčeti, etwas ver- lausten. Jg. — abs. Někdo tam zakašlal. Ros. Mluv, až hus prdne a veš zakašle. D. — na koho {kašláním znamení dáti). Us. — co. Zakašlal to (kašláním něco zamlčel). Ros. — proti čemu. Ani z. proti tomu nesměl. Pam. trag. — se = počíti silně kašlati, vom Husten befallen werden; 2. ka- šláním se zadusiti, vom Husten ersticken. Ros., Šd.