Zaklepati
Zaklepati (na Slov. zaklopati); zaklepá- vati, zaklepnouti, pnul a pl, ut, utí; zakle- povati, zuklopfen, zuklatschen, zu-, ver- häminern, anklopfen. — abs. Bděte, abyste pánu, až zaklepá, mohli otevříti. Ddk. II. 332. Zaklepal (zatřepal nohama) = umřel. Tkč. Ten lotras také už někde zaklepal. U Skuhr. a j. Semr. — kam. Dyž si mám vlásky zaplétat, příde na vokno zaklepat. Čes. mor. ps. 187. Když přijeli před peklo, zaklepal on na okno; A jak se k oknu do túlal, hned na okénko zaklepal; Zaklepal by na ně (naše dvéře) syneček ledačí, ale ho nelúbjá moje sivé oči. Sš. P. 22., 104., 266. Ver na našie dvere nikdo nězaklope. Sl. ps. Šf. I. 42. — na koho. Když při- plynulo k okýnku, zaklepalo na Marynku. Sš. P. 356. — kam kdy. Kdo mi dneská večer na okno zaklopá? Zaklopá, zaklopá, šuhajko voľačí, čo má čierne oči. Sl. ps, 240., Sl. spv. VI. 404. Konopja, konopja, zelená konopja, kdo na naše dveři tej noci zaklepá. Sš. P. 266. — (co) kam čím. Z. na dvéře kladívkem. Us. Čáp nosem zakle- pal (zakloktal). V. Klín do dřeva sekerou z. Us. — (komu) kam jak. Někomu dů- věrně na rameno z. Us. Hrts. Nerázně na okno z. Us. Dch. Ale keď na naše dvere zaklope ruka cudzá v uprimnej dôvere: kdo je, ten je, či je on z blíza či z děläka: vo dne, v noci na stole dar boží ho čaká. Chlpk. Sp. 5. — kde čím. Ten chudák někde za plotem kamašema zaklepal (= ze- mřel).Us . Semr.