Záklonek
Záklonek, nku, m. = záklon. Učiniti z., einen Abstecher (vom Wege) machen. Dch. Zakloniti, il, ěn, ění, zakloňovati, zaklá- něti = zasloniti, zakryti, verdecken. — co. Us. — se čím. Nebe se oblaky zaklonilo. Záklop, u, m., záklopa, y, f. = zaklo- pení, padák, padací (zapadací) dvéře, prí- klop, sklopec, der Deckel, die Klappe, das Ventil. Vz Záklopka. Z., z klep (klepnouti), vz E. Z. stoky, der Kanalspunt. Dch. Z. průlezu, der Mannslochdeckel. Šp. Z. k čer- padlům a zámyčkám, Pumpen- und Ventil- klappen, z. kulatý, das Kugelventil. Prm. Záklopa, vz Záklop. Zaklopati, vz Zaklepati. Na Slov. Záklopek, pku, m. = záklop. Šp. Zaklopitelný, verdeckbar. Šm. Zaklopiti, il, en, ení; zaklopovati, ver- decken. Ž. wit Deut. 30. — abs. Je zaklo- píno (zamračeno), ale pršeť nebude. U Rychn. — co. Mrak hvězdičky zaklopuje. Němc. Zaklopi zase okence. GR. — koho kde. Zaklopichu jej v žaláři. BO. — co o čem proč. Tak sněm prsten s svej pravice i vloži jej prostřed ruky, o němž (= okolo něhož) ona z ctnej ponuky zaklopi svú ruku hladcě. Kat. 1078. — si co čím: oči kloboukem. Ros. Celé nebe je mraky zaklopeno. U Do- brušky. Vk. — Troj. — kolo kam. Ne- přátely v naši ruku zaklopil jest. Pulk. Záklopka, y, f. = zaklopení, die Ver- deckung; i čím se zaklopuje, das Ventil, die Klappe, der Deckel, die Decke. Vz Zá- klop. Z., zámyčka, klapka, franc. soupape, angl. valve; z. pružná (s pérem), das Feder- ventil; rozdělovatel se z-kami, die Ventil- steuerung. Nz. Z. ochranná, das Sicherheits- ventil. Dch. Z. pístová, das Kolbenventil, zpáteční, die Retourklappe, das Retourven- til, zpátečně napájecí, das Retourspeiseventil, parní, das Dampfventil, z. rovnováhy, das Gleichgewichtsventil, stojatá, stehendes V., vzdušná, Luft-, výpustná, Auslauf-, uzavírací, Absperr-, vodní, Wasser-, pojišťovací, Sicher- heits-, pojišťovací s obtíženou pakou, neuza- vřená, Sicherheitsventil mit Hebelbelastung, freistehend; z. pojišťovací s přímým obtíže- ním, uzavřená, S. mit direkter Belastung, ver- schlossen ; z. pojišťovací složitá, kombinir- tes S; z. ssací, Saug-, dvojitá, Doppel-, z. na uhličnatku, Kohlensäure-; sedlo z-ky, der Ventilsitz, lůžko u z-ky, das Ventillager, z. v plynoměru, das Gasmesserventil, z. s pla- vákem, das Schwimmeventil; z-ky foukají, vypouštějí, die Ventile blasen. Šp. Z. ruční, pouštěcí, vpouštěcí, řídicí. Zpr. arch. IX. Z. u náduvníku (máčecího štoku), das Ab- lassventil. Suk. Z. klapková, das Klappen-, zvonková, das Glocken-. Hrk. Z. k dírce klíčové, die Schlüssellochverdeckscheibe. Pdl. Z. k čerpadlům, kulová, dvojsedlová, desková, Wld., ochranná (ploská, kuželo- vitá či okrouhlá, se zatížením přímým ve schránce, se zatížením pákovým či se za- tíženou pakou, na péra zařízená či pérová či pružná, zavržená a bez páky nadzvihací). Hrm. 33.—35., Wld. Z. ssací u měchu, vý- tlačná. Vz Včř. Z II. 6. Z. = víko na oči koní, die Klappe, das Augenleder. Prm., Čsk. Z. balónu. Vz KP. II. 67., 74.